Cesta: Město, historie a památky / Město Hranice / Drahotuše


DRAHOTUŠE

 

 

Založení Drahotuš

Na zeměpanské založení městečka Drahotuše upamatovává erb, který nese půl rozkřídlené moravské orlice. Tento znak jim udělil ještě coby moravský markrabí Přemysl, budoucí český král Přemysl Otakar II.
O založení Drahotuš není v historických pramenech žádných průkazných dokladů, je pravděpodobné, že jako osada existovaly již před rokem 1200 či dříve. První zmínka o této obci se uvádí ve druhé polovině 13. století.
V listině Přemysla Otakara II., která se hlásí k roku 1269, je zmiňován Bohusse de Drahotus. Dle kodexu jde o středověké falsum z konce 13., nebo ze začátku 14. století. 
V listině z 21. 1. 1278 rozhoduje ve sporu mezi Pardusem a klášterem na Hradisku u Olomouce mj. i Bohussie de Drahothuss, marscalcus Morauie (Bohuš z Drahotuš). Tato listina je považována za pravou, a proto je možné vztáhnout první zmínku o Drahotuších k datu jejího vzniku, tj. k roku 1278. 
Tehdy připadlo celé panství Lipnicka včetně drahotušského do správy moravského maršálka Bohuše, který požíval u krále Přemysla Otakara II. velké úcty a vážnosti. Právě tomuto moudrému a rozhodnému maršálkovi se podařilo po ničivém vpádu Mongolů v poměrně krátké době obnovit celou obec Drahotuše a v letech 1263-1278 dosáhnout dokonce jejího povýšení na městečko s různými výsadami i znakem (v něm byla zobrazena věž s cimbuřím a rozpůleným dvouhlavým orlem - moravskou orlicí).
Městem se Drahotuše staly až v 15. století.

Bohuše si vzal Přemysl Otakar ke svému dvoru již jako markrabí moravský. Maršálkem (po jeho otci) jej učinil až v roce 1263, kdy už byl českým králem a rakouským vévodou ve Štýrsku a Korutanech. Protože se Bohuš ukázal být spolehlivý a schopný, král mu neváhal darovat kus své země v Pobečví.
Území na východ od Olomouce patřilo odjakživa zeměpánu - knížeti - králi - markrabímu. Na samé hranici osídlení, při vstupu Moravskou branou a stále ještě hlubokými lesy do Slezska a Polska, se jmenuje již v roce 1222 újezd, příznačně pojmenovaný Hranice. Město ještě tehdy nebylo a na jeho místě stála trhová ves. Středem panství bylo městečko Drahotuše, po němž bylo panství pojmenováno.

Podle staré pověsti předcházela Drahotuším ves Miklůvka, poníž se zachoval půdorys kostelíka (dokonce se vědělo, že zasvěceného sv. Mikuláši) v trati "Zámčisko" blízko Bečvy. Ves prý při povodni vzala voda a musela být založena znovu, dál od řeky. Pověst se ale nezakládá na pravdě a zachované stopy v zemi patří panskému mlýnu.

 

Počátky Drahotuš

Na sklonku vlády krále Přemysla Otakara II. nastala Drahotuším tuhá konkurence: v hranickém újezdě, jenž byl dosud v majetku hradišťského káštera, mělo vyrůst město. Budiš, opat kláštera v hradišti u Olomouce, povolil 4. března 1276 lokátoru Thámovi vysadti Hranice na město. Darování Drahotušska právě Bohušovi a ne biskupovi dává vyniknout výjimečnému postavení, jakého se Bohuš u krále těšil. Drahotušsko bylo skutečně porta terrae, brána do země, Moravská brána - dodnes užívané pojmenování území. Jedině tudy, z Ostravské pánve nebo Těšínska směřovala zemská stezka spojující sever s jihem, Pobaltí s Panonií a Itálií, Polsko s Moravou.
Na výběžku Oderských vrchů, z něhož bylo možno obhlédnout značný kus země, byl postaven hrad Drahotuš. Původně se drahotušské panství rozkládalo po obou stranách Bečvy, když se však druhého hradu Helfštýna zmocnili páni z Kravař, byla jižní část odtržena. Potomci Bohuše se rozhodli panství prodat. Patřily k němu vesnice Jezernice, Podhoří, Milenov, Radíkov, Slavíč, Klokočí, Hrabůvka, Velká, Svatošov, Středolesí, Soběkov, Uhřínov, část Bohuslávky, Mikulůvka a Juřitinov.
V roce 1392 zastavil tehdejší majitel Josšt panství Ctiboru Tovačovskému z Cimburka, do plného vlastnictví pak získal panství Ctiborův syn Albrecht.
O Albrechtu Tovačovském z Cimburka se říkalo, že byl příznivcem města Drahotuše. Dosud poddané obyvatelstvo panství zbavil většiny robot a povinností, které dosud vrchnost na hradě vyžadovala. Také zbavil město odúmrtě, zákona, kterým majetek bezdětných manželů připadá vrchnosti. 
V roce 1476 odkoupil panství i s hradem od Jana Tovačovského z Cimburka za 7000 dukátů nejmocnější moravský velmož Vilém z Perštejna, drahotušské panství bylo spojeno s hranickým. Pan Vilém skupoval statky v okolí - také Lipník a Přerov. Pernštejnové budovali hlavně Hranice a městečko Drahotuše s hradem byly jen zdrojem příjmů. V této době byl zřejmě hrad Drahotuše pobořen. Přesto byly Drahotuše zvány zámožným venkovským městečkem, ale pomalu upadaly ve stínu vzmáhajících se Hranic. 
Život v obci

Podle toho, jaká byla hospodářská a politická situace, komu drahotušské panství patřilo a jakým způsobem je majitel spravoval, podle toho se Drahotuše rozvíjely.
V roce 1522 zde byla v renesančním slohu vystavěna radnice. V r. 1535 byla přistavěna k původnímu kamennému kostelu na náměstí věž a po určité době z každé strany kaple. Aby se střed obce před nepřáteli uzavřel, byla v r. 1543 dokončena stavba horní brány od Hranic a v r. 1548 dolní brány směrem k Lipníku n. B. 
Po bitvě na Bílé Hoře přešlo panství do majetku kardinála Františka Dietrichštejna, v rodu jeho příbuzných pak zůstalo více než 300 let. Kardinál Dietrichštejn odkázal veškerý majetek svému synovci Maxmiliánovi. Po něm bylo panství v držení dalších potomků rodu. František Josef Dietrichštejn (1808-1854) neměl mužské potomky a rozdělil celý svůj majetek mezi tři dcery, z nichž Terezie (provdaná Hatzfeld) získala panství Hranicko-Lipnické. Po její smrti přešlo panství na její dceru Antonii, provdanou Althanovou.
V r. 1784 byl zbořen starý kostel a na stejném místě v následujících třech letech z podnětu P. O­ndřeje Kellnera vybudován nový, zasvěcený sv. Vavřinci.

V r. 1912 byla uvedena do provozu nová škola, který v té době patřila k nejmodernějším v okrese. O realizaci této velmi užitečné investice se zasloužil především schopný a obětavý starosta Jan Procházka, jenž spravoval obec s malou přestávkou plných 30 let (od r. 1882 až do skončení první světové války v r. 1918). Za jeho působení bylo zřízeno v Drahotuších železniční nádraží a četnická stanice, velmi vzhledně upraveno náměstí, založeny sady, ladem ležící pole přeměněny na louky.

 

Současnost obce  

Obec Drahotuše leží na pravém břehu řeky Bečvy v Moravské bráně v nadmořské výšce 250 m.n.m.  Rozkládá se na 1004 ha půdy, z toho je 585 ha orné půdy, 87,9 ha zahrad a ovocných stromů.
V obci má 539 budov přiděleno číslo popisné. Trvale je zde hlášeno 1455 osob z toho 593 mužů, 606 žen a 256 dětí. V obci je evidováno 23 ulic.
Je zde mateřská škola se dvěmi odděleními s kapacitou 50 dětí a Základní škola, ve které se děti učí v devíti ročnících.
V obci se nachází lékař pro dospělé, pro děti i zubní lékař, pošta a knihovna.
Z infrastruktury je zde vybudován vodovod a plynovod, v roce 2008 se dokončovala výstavba splaškové kanalizace.
V současné době se v obci výrazně rozvíjí výstavba rodinných domů. Je zde klidné rodinné bydlení na venkově a přitom v těsné blízkosti města.
Dopravní dostupnost je výborná. V obci železniční stanice, projíždí a zastavuje tady několik příměstských autobusových linek, Drahotuše jsou zahrnuty do systému MHD (místní hromadná doprava) v Hranicích.

Foto: Milan Mráz