Cesta: Město, historie a památky / Město Hranice / Slavíč


SLAVÍČ

Původně samostatná obec, od roku 1976 místní část města Hranic (Hranice VII - Slavíč). Rozkládá se na jižním úbočí Oderské vrchoviny v nadmořské výšce 235 až 315 m nad morem. 6 km na západ od města Hranic. Součástí městské části Slavíč je osada Na Hrázi, na starších mapách označovaná Zadní Familie. Prvý písemný záznam o obci Slavíč je z roku 1353. V letech 1353–1476 byla Slavíc poddanskou obcí panství drahotušského. Od roku 1476 do roku 1547 součástí rozsáhlého panství Pernštejnů. Po bitvě na Bílé hoře, od roku 1622 do vymření mužských potomků rodu v roce 1858 příslušela Slavíč k hranicko-lipnickému panství knížat z Ditrichsteina. V roce 1867 byl z panství utvořen velkostatek lipnicko-hranický se sídlem v Lipníku, ze kterého vznikl po pozemkové reformě podle zákona č.81 Sb. ze dne 30. 1. 1920 zbytkový statek hraběnky Anoinetty z Althanu ve Slavíči. Statek byl po roce 1945 konfiskován.

 

Pro historii obce měly zásadní význam především tři události:

• Kolem roku 1500 nechal Vilém z Pernštejna (asi 1435–1521) napustit jižně od obce dva velké a jeden menší rybník, které až do začátku 20. století zásadně ovlivňovaly vodohospodářský režim a pracovní rozvrstvení místních obyvatel.

• Vletech 1772–1773 byla přes obec vybudována císařská haličská silnice Josefa II., která obci zabezpečila rozmach místního obchodu a řemesel.

• Roku 1846 byl dokončen slavíčský tunel, součást Severní dráhy císaře Ferdinanda V. Stavba dráhy si vynutila výkup pozemků a změnila předchozí starobylou podobu obce.

Při sčítáni v roce 2001 měla místní část Slavíc celkem 81 domů, z nichž bylo 68 trvale obydlených a 4 sloužily k rekreaci, v osadě Na Hrázi bylo 18 domů, 7 trvale obydlených, 9 rekreačních. Ve Slavičí žilo 247, Na Hrázi 15 obyvatel.

 

Na Hrázi (Zadní Familie)

Osada Na Hrázi byla založena ve 30. letech 18. století. Je součástí obce Slavíč od 16. 12. 1923, kdy Moravský zemský výbor v Brně odňal osadu nazývanou tehdy Hráza ve výměře 30,5 ha vsi Jezernice a přidělil ji Slavíči. Rozhodnutí zemského výboru vycházelo z výsledku hlasování valné hromady občanů Slavíče. Hromada, konaná dne 2. 1. 1921, schválila připojení Hráze k Slavíči nejtěsnější možnou většinou jednoho hlasu (27:26) Nepřízeň části obyvatel Slavíče k osadníkům Hráze měla  původ v dlouholetých sporech obce a velkostatku hranicko-lipnického o využívání zemědělské půdy v katastru obce. Spory o správní začlenění osady vedly k opožděné výstavbě inženýrských sítí. Silnice ze Slavíče byla budována v letech 1939-1940, elektrifikace provedena v roce 1944, plynofikace a napojení vodovodu v letech 1994-1995.

Původní osadu Hráza tvořil domek porybného a hospodářská stavení nutná pro provoz rybníků na pozemcích  mezi obcemi Jezernice, Slavíč a Drahotuše.

 

Tunel bývalé Severní dráhy císaře Ferdinanda V.

Více

 

Kaple svatého Josefa

Výstavba kaple zasvěcené sv. Josefovi byla schválena obecním výborem 18. 3. 1877 podle návrhu hranického inženýra Zachariáše Hermanna. Většina finančních prostředků byla zabezpečena z odstupného, které obec obdržela od ředitelství Severní dráhy za vykoupané pozemky, starou zvonici, jež musela být při stavbě železnice zbořena, a z pachtovného. Interiér kaple tvoří oltářní obraz svatého Josefa, olejomalba neznámého autora o rozměrech 86 x 152 cm z počátku 20. století s Ježíškem a dvěma anděly. Součástí výzdoby jsou dále dřevěné sochy svatého Metoděje držícího desku a svatého Cyrila s křížem a knihou. Obě sochy jsou zdobeny zlacením a jsou rovněž z počátku 20. století. Kříž před kaplí je z 1834. Střechu kaple zdobí sochy svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého.

 

Kříž na východním okraji obce

Křiž byl zakoupen v roce 1898 manžely Jemelkovými od kamenické firmy Zapletal Přerov. Na kříži je nápis: "Ježíši, Vykupiteli, smiluj se nad námi!" Další nápis informuje, že křiž nechali vztyčit ke cti a chvále Boží manželé Jan a Anežka Jemelkovi ze Slavíce v roce 1898, v jubilejním roce 50. let panování Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa I.

 

Pamětní kámen

Byl na návsi Slavíče odhalen 28. 10. 20O3 u příležitosti 65O. výročí prvé písemné zmínky o existenci obce. Záznam z roku 1353 se nachází v zemských deskách olomouckých a český překlad latinského originálu zní: "Pan Kuna z Draholuš dal a zaručil se souhlasem svých bratří Čeňka a Matějky Kačně, manželce Matějky ... ves Slavíč se vším příslušenstvím za 120 grošů věnným právem".

 

Kříž věnovaný rodinou Vašinkovou

Pískovcový kříž vyrobeny kamenickou firmou F. Pour Přerov byl v roce 1904 věnován "Ke cti a chvále Boží od rodiny Vašinkové". Má kříži je ústřední nápis: "V kříži Krista spása jistá."

 

Hasičská zbrojnice

Byla vybudována bezplatnou prací členů Sboru dobrovolných hasičů ve Slavíči v roce 1936 na stavebním pozemku. který věnoval pan Miroslav Jakeš. Sbor dobrovolných hasičů ve Slavíči byl založen v roce 1930. Účelem sboru bylo hájit a zachraňovat životy a majetek při požárech, živelních pohromách a při dalších neštěstích. Po celou dobu existence se Sbor navíc významně podílel i na organizaci společenského, kulturního a sportovního života ve Slavíči.

 

Sokolovna

Nová budova Sokolovny byla slavnostně otevřena 19. 3. 2006. Do roku 1920 byli slavíčští příslušníci Sokola čluny jednoty v Drahotuších, 13. 10. 1930 povolila Zemská správa politická v Brně zřízení samostatné jednoty ve Slavíči. Jednota TJ Sokol Slavíč byla ustavena zakládající valnou hromadou 8. 9. 1921. Kromě pravidelných tělesných cvičení se místní sokolská jednota podílela na organizaci společenského, sportovního a kulturního života v obci, příležitostně nacvičovala a uváděla i ochotnická divadelní představeni. Největší počet, 117 členů, dosáhla v roce 1935.

Foto: Milan Mráz