Cesta: Město, historie a památky / Město Hranice / Velká


VELKÁ


Historie

Dříve Weliká, od které vznikl název obce Veliká, později upraveno na obec Velká. Původně samostatná obec, od roku 1974 místní část města Hranic (Hranice (II- Velká). První písemná zmínka o Velké je v zemských deskách olomouckých roku 1371, jako součásti drahotušského panství. V listině markraběte moravského Vladislava Jindřicha, sepsané v Olomouci 1. září 1215 se svolením jeho bratra krále Přemysla Otakara l., odňal benediktýnům rajhradským cely kraj hranický i s městem a udělil jej řádu Premonstrátů na Hradisku u Olomouce. V této listině jsou hranice panství přesně vymezeny: potom směrem nahoru přes místo zvané chřib, táhnou se hranice panství až k prameni řeky Veličky zvané. Dle této zmínky musela již Velká existovat.

Jan Tovačovský z Cimburka v roce 1448 dal připsat své panství včetně obce Velká s mlýnem své manželce Žofii z Kunštátu. To je nejstarší zmínka o mlýně ve Velké. Vodní mlýn měl dvě složení a byl poháněn vodou z Veličky. Vodní náhon dnes již neexistuje, stejně jako pila, která později patřila ke mlýnu. Poslední majitel byl Jan Doskočil, nyní je ve mlýně pálenice. Za víády Viléma z Pernštejna byly v obci vybudovány dva rybníky. Největší za VeliČkou směrem na Olšovec, druhý na dolním konci obce po levé straně silnice k Hrabůvce. Před zcelením pozemků byly hráze i výpuste celkem zachovalé.

Za doby Jana Kropáče z Nevědomí roku 1569 měla Velká 35 osedlých i s držitelem dvorce a dvěma mlynáři. V době napoleonských válek byly zesíleny odvody. 22. září 1805 byl dokonce vykonán odvod v drahotuš-ském kostele při bohoslužbě, kde bylo odvedeno i osm mužů z Velké. Po ukončení válek se počet obyvatel Velké zvýšil na 429 a počet domů na 59 a to v roce 1834.

Revoluční rok 1848 zbavil obec roboty, na památku této události vysadil rolník Bágar č.14 na své zahradě řadu lip, několik stromů se zachovalo.

Před l.světovou válkou v roce 1910 měla Velká 553 obyvatel a 85 domů. Ve válce zahynulo 17 občanů, dva z nich padli v ruských legiích.

 

Současnost

Místní část Velká se nachází severně od Hranic v nadmořské výšce 261 m n. m. Protéká tudy říčka Velička, pramenící

nad Potštátem. Při sčítání lidu v roce 2001 měla místní část Velká 469 obyvatel, žijících ve 148 domech. Ve Velké je základní občanská vybavenost, jako např. obchod - Jednota, autoservis a hostinec Na Rozcestí. Na řízení života místní části se podílí Osadní výbor Velká jmenovaný Zastupitelstvem města Hranice. Ve Velké se tradičně zachoval bohatý spolkový život. Starají se o něj Tělocvičná a Tělovýchovná jednota a Sdružení dobrovolných hasičů.

 

Kaple

Na místě nynější kaple stávala dřevěná zvonice, kde pan rechtor třikrát denně zvoníval. Za starosty Jana Popa byla postavena nová kaple. Dne 8. května 1878 byl položen základní kámen. 19. června 1879 byla umístěna na věži báně se seznamem žáků, jmény tehdejších učitelů a knězi, obecních zastupitelů a vložen od každé mince jeden kus. 9. července 1879 byla kaple Povýšení sv. Kříže slavnostně vysvěcena. Současně byla postavena na návsi v rohu panské zahrady šopa na obecní kočár. Dodnes slouží hasičskému sboru, založenému v roce 1896, jako zbrojnice již 110 let.

V roce 1909 byla postavena socha sv. Jana Nepomuckého, v roce 1886 kříž před kaplí. Zvon zavěšený na věži pochází ze staré zvonice. Váží 35 kg a má nápis sv. FLORIANI DORF WELKÁ 1733. V roce 1942 byl zabaven na válečnou sbírku kovů. Dostal se až do Hamburku a po válce se šťastně vrátil zpět. Dne 16. září 1945 o posvícení byl znovu zavěšen do věže.

 

Škola ve Velké

Nynější hostinec čp. 57 je bývalá školní budova, postavená na místě staré dřevěné školy. V roce 1858 postihlo obec velké neštěstí. Požár zničil školu as ní 17 stavení a stodol. Nově postavená škola bylajednoířídnía dále nestačila. Proto v roce 1892 až 1893 byla na zahradě manželů Koláčkových číslo 43 postavena škola dvoutřídní. V roce 2002 byla zrušená škola přestavěna na byty.

 

Sokolovna

Základní kámen sokolovny byl položen v roce 1929 a již v roce 1930 proběhlo slavnostní otevření. Generální oprava probíhala od roku 1996 až do roku 2004. Stavební práce byly prováděny převážně členy tělocvičné jednoty Sokol, která ve Velké působí již od roku 1920. Tento spolek je velmi čilý ve své sportovní i kulturní činnosti a spolu s hasičským sborem se stará o využití volného času občanů osady. Památník

Památník Obětem za naší svobodu byl odhalen dne 25. června 1972. Velká ztratila v l. světové válce sedmnáct svých občanů. Zchátralý památník byl po rekonstrukci 31. října 2003 slavnostně znovuodhalen s novou pamětní deskou, kterou vyhotovil místní kameník Petr Číhala.

 

Kříže ve Velké

- Za Velkou při cestě do Drahotuš se nachází kamenný kříž, u kterého bývalo rozloučení se zemřelými občany, kteří opouštěli obec na cestě poslední na drahotušský hřbitov.

- Hrabův kříž stával u polní cesty, avšak po zcelení pozemků se ocitl osamocen uprostřed pole.

- Kříž za obcí směrem do Lhotky nechali postavit manželé Štěpán a Marie Kleizlovi a syn František ze Lhotky v roce 1898. Je poškozen bleskem.

 

Památné lípy ve Velké

Nejstarší lípu zasadil u Veličky Jakub Josefovský, pozdější majitel domu čp. 28, již jako chlapec v roce 1795. Původně byly tři. Dvě byly skáceny při stavbě domu čp. 83. Dodnes zachovaná lípa, která je bezpochyby nejstarším stromem ve Velké, byla 1. června 1955 při bouřce bleskem poškozena. Na lípě je malá dřevěná kaplička, která byla v roce 1998 opravena a posvěcena.

Další věkovité lípy jsou vysazeny u křížů za obcí. V roce 1918 vysadil před školou řídící H. V. Karlíček na památku ukončení l.světové války Lípu Svobody, symbolicky vedle památníku.

 


foto: Milan Mráz