Cesta: Město, historie a památky / Stavební památky / Gallašův dům


GALLAŠŮV DŮM

Gallaš

Malíř, lékař a spisovatel Josef Heřman Agapit Gallaš se narodil v Hranicích 4. dubna 1756. Byl synem sochaře Františka Gallaše a Magdalény Vojtkové. V letech 1758–1761 žila rodina v Blansku, pak opět v Hra­nicích, kde malý Gallaš navštěvoval tzv. normál­ní školu na dnešním Školním náměstí. Poté studoval v Lipníku nad Bečvou a v Olomouci. Roku 1778 odešel do Vídně, kde navštěvoval uměleckou akademii, nakonec ale získal zaměstnání jako vojenský lékař. Působil jako plukovní ranhojič v Uničově, ve Vídni a haličské Jarosławi, kde v lednu 1791 oslepl. Po částečném uzdravení byl penzionován a v říjnu 1791 se vrátil do Hranic. Zde byl jeho život vyplněn lékařskou praxí, malířskými a literárními zájmy a řadou osvětových projektů, jimiž předstihl svou dobu. Největšího ohlasu se dočkala jeho básnická tvorba (sbírka Múza moravská, 1813), zřízení jedné z prvních veřejných knihoven na Moravě, bezplatné vyučování dětí výtvarnému umění a provozování nemocnice pro chudé obyvatele města. Zemřel v rodném domě 15. února 1840. Dnes jsou oceňovány zejména jeho národopisné a autobiografické spisy.

 

Gallašův dům

Dům čp. 170 v Klichovské, později Kamenné, pak Rybí a nakonec Galašově ulici je ojedinělým dokladem původní zástavby této lokality. Byl vystavěn zřejmě na počátku 18. století. Gallašův otec jej získal roku 1754 od svého švagra Františka Hlaváče. Na počátku roku 1794 převzal hospodářství Josef H. A. Gallaš a pro své rodiče vystavěl na dvorku výminek – „Na jaře počala se časně výminka pro rodiče stavěti, kteréžto stavení spolu i s plotami víc nežli 500 fl. koštovalo, k čemuž jsem já z mého lékařského zisku hodně dosazovati musel. Otec, jsouce již starý a prací přespolní zaměstnaný, nemohl formanům, nádeníkům a zedníkům dohlídati a já těm věcem dobře nerozumněl a pro množství pacientů též dohlídati nemohl, tak jsem vzláště pak od formanů nemálo oklamán a ošizen byl.“ Výminek po roce 1807 proměnil v nemocnici pro chudé hranické občany, sám v ní bezplatně ordinoval a platil obsluhu. Spolu s manželkou Annou, rozenou Anderlovou (1764–1836), odkázal usedlost obci – dům měl sloužit k ubytování dalšího hranického kaplana, výminek pak jako nemocnice. Obec však využila k nemocničním účelům celý areál. Nemocnice zde fungovala až do roku 1865, kdy byla přenesena do domu čp. 366 (v místě bývalé pošty na Třídě 1. máje), infekční oddělení zůstalo v bočním stavení až do roku 1905. Poté dům sloužil až do poloviny 20. století jako městský chudobinec. Od roku 1991 je dům památkově chráněn. V roce 1994 byl prodán do soukromých rukou.

 

Gallašovy stopy

Ve druhé polovině 19. století se Gallaš stal ikonou místního národního hnutí. V roce 1842 byl jeho hrob na městském hřbitově opatřen sochou představující múzu s lyrou (roku 1946 nahrazena jeho bustou). Roku 1897 byl podle něj pojmenován český školský spolek Galaš (do roku 1925), který pečoval o české školy v Hranicích. Roku 1885 byla na jeho domě odhalena pamětní deska. Gallašova podobizna od roku 1905 zdobí průčelí budovy základní školy na Třídě 1. máje. Kromě rozsáhlé rukopisné pozůstalosti se po Gallašovi do dnešních dnů zachovala tzv. Gallašova knihovna, soubor asi 2500 svazků, vytvořený původně Gallašem jako veřejná kostelní knihovna v roce 1811 (úředně schváleno 1815). Po Gallašově smrti byla knihovna dále doplňována a v roce 1913 předána do městského muzea.

 

text: www.tichy-typ.cz, foto: Milan mráz, sbírka Milana Mráze