Cesta: Město, historie a památky / Stavební památky / Popraviště a socha Panny Marie Pod Lipami


MĚSTSKÉ POPRAVIŠTĚ A SOCHA PANNY MARIE POD LIPAMI

Popraviště

Ještě ve 40. letech 20. století se v lokalitě Pod Lipami nacházelo množství kostí po lidech, kteří odešli ze světa rukou kata. Do konce 18. století zde totiž bývalo městské popraviště. Městská rada, která stála v čele obecní samosprávy, vykonávala v Hranicích soudní pravomoc včetně hrdelních případů. První trest smrti máme doložen v roce 1511. Původně si město půjčovalo kata v Lipníku nad Bečvou, od začátku 17. století vydržovalo kata vlastního, pro něhož zřídilo katovnu v ulici Na Náspech (dnes je v domě restaurace Katowna). Vykonávání hrdelního soudnictví v menších městech zastavila císařovna Marie Terezie roku 1753. O deset let později bylo hranické městské radě sděleno, že právo již nebude obnoveno a není tedy nutné vydržovat kata.

 

Cesta odsouzenců

Odsouzenec byl za hojné účasti přihlížejících veden od sloupového pranýře na náměstí, kde byla vyvolávána jeho vina a začínalo mučení. Dalším zastavením byl černý kvádr s hrdelním poutem, jehož část dosud stojí na počátku Horního podloubí na Pernštejnském náměstí. Podobný kámen se nacházel za Horní branou, která stávala v blízkosti dnešního Zámeckého hotelu v Jiráskově ulici. Pak popravní průvod pokračoval Bělotínskou (dnes Zborovskou) ulicí a chodníkem přes Sklený kopec až k popravišti, které stávalo zhruba v blízkosti křížení dnešní ulice Zborovské a Pod Lipami. Popraviště bylo opatřeno jednoduchou dřevěnou šibenicí, která byla v roce 1693 přestavěna v šibenici pro oběšení více zločinců a umístěna na vysokou zděnou plošinu, která umožňovala sledování popravy většímu počtu diváků. Císař Josef II. nařídil zrušení popravišť ve městech bez hrdelního práva, takže v roce 1784 byla šibenice i se základy odstraněna.

 

Případ čarodějnictví

V pondělí 9. srpna 1574 v noci zabili dva lotři hranického měšťana Stanislava Strýčka a obrali ho o peníze. Jeden z vrahů utekl, druhý byl zajat a městskou radou odsouzen k trestu smrti. Byl na náměstí trhán kleštěmi, až před městskou bránu smýkán koněm a na popravišti byl naražen na kůl. O jarmarku v sobotu 8. září 1574 dvě služebné z návodu své zaměstnavatelky Řehořky Pískové uřezaly na popravišti kus lotrovy košile, kterou chtěly použít k čarovaní, „aby mnoho hostí na pivě měly“. Čin byl ale prozrazen, všechny tři obviněné byly zatčeny, vyslýchány za použití mučení a odsouzeny k vymrskání u pranýře na náměstí a vyhnání z města. Exekuce proběhla v sobotu 11. září 1574.

 

Socha Panny Marie

Hranický knížecí cihlář a spoluradní Jan Frantík (1687–1753) nechal v roce 1731 umístit na svém pozemku u cesty k Novému Jičínu sochu (nedalo městského popraviště), tvořenou polopostavou Panny Marie s čepcem a korunou, která v pravé ruce drží žezlo, na levé ruce nese malého Ježíše s vladařskou korunou na hlavě, jenž pravou rukou žehná, a v levé drží vladařské jablko. Podstavec obsahuje kartuši s nápisem provedeným kameníkem, který zřejmě neovládal spisovný jazyk či psaní vůbec (litery jsou někdy stranově převráceny), lze jej nejspíše číst jako „KU CTI A CHVÁLE / PANNY MARIE / DUBSKÉ DAL VY- / STAVĚT JAN / FRANTÍK / 1731“. Provedení sochy odpovídá ikonografickému typu Panny Marie Dubské (Dubenské), ochránkyně Hané, jejíž obraz v Dubu nad Moravou byl roku 1730 prohlášen olomouckým arcibiskupem za milostný. Socha byla původně umístěna na vyvýšenině a přistupovalo se k ní po schodech, při stavebních pracech ve druhé polovině 20. století byl však okolní terén postupně vyrovnán. Pískovcová socha neodolala zubu času, takže v roce 2008 musela být nahrazena kopií z dílny hranického sochaře Marka Ludmily. Posvěcena byla 17. května 2009. Podstavec je původní, barevné změny materiálu způsobily svíčky umisťované po staletí do připevněné lucerny. Torzo původní skulptury je umístěno v přízemí Staré radnice.

 

 

text: www.tichy-typ.cz, foto: Milan Mráz, Jiří Necid, Karol Roder