Cesta: Město, historie a památky / Stavební památky / Školní náměstí


ŠKOLNÍ NÁMĚSTÍ

Gotický kostel

Na dnešním Školním náměstí do 18. století stával hranický farní kostel, což naznačuje, že v této oblasti se nacházelo nejstarší centrum města. Kamenný kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli byl vystavěn zřejmě koncem 13. století. Jednalo se o gotickou jednolodní stavbu s plochým stropem a jednou čtyřhrannou věží s kopulí. Celková délka kostela byla 37 m, šířka chrámové lodi 16 m, tedy zhruba stejně jako má dnešní farní kostel na Masarykově náměstí. Stavba byla orientována východním směrem, východní hrana budovy se nacházela asi 11 m od rohu dnešní budovy římskokatolické fary, hlavní vchod byl na západní straně v blízkosti hradeb (dnes zde stojí škola). V roce 1645 byl kostel při obléhání Hranic švédským vojskem vypálen, poté obnoven, ale v polovině 18. století byl již v natolik špatném stavu, že bylo rozhodnuto nahradit jej novým kostelem na hlavním náměstí. Jeho výstavba probíhala v letech 1754–1764, zřejmě roku 1766 byl starý kostel zbořen.

 

Prokletý správce

Se starým kostelem je spjata pověst o vrchnostenském správci, který byl za nelidské chování k poddaným potrestán posmrtným strašením. – Když zemřel, pochovali ho do krypty pod kostelem. Ale od té doby noc co noc byl v kostele nepokoj. Varhany samy od sebe hrály, světla hořela, zvonky cinkaly a o půlnoci vrchní s planoucíma očima vyskočil z krypty a svléknuv si kůži, začal s třemi ďábly hrát v karty. Po hře se zvedl a s chechtotem běhal po římsách a teprve až kohout zakokrhal, oblékl zase svou kůži a ulehl do hrobky.“ Klid zajistilo až odstranění mrtvého těla z kostela.

 

Hřbitov, škola a špitál

Až do 18. století byli lidé pochováváni přímo v kostele a na hřbitově, který se kolem kostela nacházel. S kostelem byl zrušen i hřbitov, na budově školy se však ještě v polovině 19. století nacházel náhrobní kámen z roku 1745. V blízkosti kostela stály dvě budovy, které s náboženstvím úzce souvisely – farní škola a chudobinec (špitál). Budova špitálu byla zbořena na konci 19. století. Na místě kostela vyrostla roku 1789 nová budova školy, později rozšiřovaná a přestavovaná až do současné podoby. Městská základní škola tu fungovala do roku 1982, poté v budově působila škola pro děti sovětských vojáků, sloužících u raketových jednotek dislokovaných v Hranicích. Dnes tu sídlí Základní umělecká škola Hranice, založená roku 1924. Školní náměstí bylo nově rekonstruováno v roce 2008.

 

Pomníky

Prostranství před školou bylo v 19. století upraveno jako parčík s kašnou, kolem níž byly vysázeny akáty. Roku 1898 nahradila kašnu socha císaře Františka Josefa I. Po vyhlášení Československé republiky byla v roce 1918 socha odstraněna (dnes stojí v areálu Staré Střelnice). Roku 1938 mělo být místo osazeno sochou T. G. Masaryka, za okupace však byla ukrytá socha zničena. Po válce získalo město darem ze Sovětského svazu Masarykovu sochu, která stávala původně v československém Užhorodu – v Hranicích byla odhalena roku 1948, odstraněna byla roku 1963. V době Pražského jara byla Masarykova socha znovu umístěna na prázdný podstavec, odkud pak nenávratně zmizela roku 1974. O deset let později se místo dočkalo nového sochařského prvku – sousoší Vítání Rudé armády, jež bylo v roce 1994 přesunuto na Třídu Československé armády.

 

Skrytá památka

Zhruba v místech dnešního domu čp. 34 pod Penzionem Růžek stávala do konce 18. století Dolní neboli Motošínská či Drahotušská městská brána, k níž se přijíždělo po kamenném mostě. Most zde existuje dodnes, je však překryt vozovkou. Z parkoviště pod městskými hradbami však ještě můžeme zahlédnout několik jeho oblouků.

 

Text: www.tichy.typ.cz, foto: Milan Mráz