Cesta: Město, historie a památky / Stavební památky / Synagoga a židovské ghetto


SYNAGOGA A ŽIDOVSKÉ GHETTO

 

Hraničtí Židé

První Židé do Hranic přišli na počátku 17. století. Domy kupovali od vrchnosti, jelikož hraničtí měšťané se jejich usazování ve městě bránili. Koexistenci křesťanské většiny s židovskou menšinou se nakonec podařilo zajistit, když roku 1637 vrchnost potvrdila existenci samostatné židovské obce s vlastní samosprávou a zároveň zakázala další prodej domů do židovských rukou. V čele židovské obce stál volený rychtář, od roku 1850 starosta. V roce 1919 byla židovská obec spojena s městem Hranice a dále fungovala jen náboženská židovská obec v čele s rabínem.

 

Židovská ulice

Kolem roku 1635 vlastnili Židé už všechny domy v dnešní Janáčkově ulici,  zřídili si zde synagogu, školu a založili hřbitov při dnešní Zborovské ulici. Židé ve městě vlastnili 17 domů, jejich počet nesměli zvyšovat, přestože počet obyvatel narůstal nejen porodností, ale i přijímáním uprchlíků z jiných zemí. Tísnivé bytové poměry nutily k rozdělení domů na díly, v jednom domě tak bydlelo i deset rodin. V Hranicích byl roku 1728 počet židovských rodin stanoven na 115, roku 1789 bylo číslo zvýšeno na 120. Od 80. let 18. století byla rušena nejrůznější protižidovská omezení až v roce 1867 dosáhli Židé plných občanských práv. V roce 1830 žilo v Hranicích 659 Židů, roku 1857 dosáhl jejich počet maxima – 802 osob, tedy 13 % všech obyvatel města. Poté počet židovského obyvatelstva klesal kvůli vystěhovalectví i asimilaci. V roce 1910 žilo v Hranicích 356 obyvatel židovského vyznání (3,9 %), roku 1930 již jen 192 osob (1,7 % obyvatel). V průběhu 20. století byla většina domů v Židovské ulici zbořena či přestavěna.

 

Židé a Češi

Ačkoli Židé nebyli početně příliš silnou menšinou, jejich společenský vliv v 19. století byl velmi silný, zejm. díky významnému podílu na rozvoji hranického průmyslu. Až do poloviny 20. století byla největší hranickou továrnou textilka židovské rodiny Hellerů (později Karnola), založená v roce 1844. Ještě delší tradici měly likérky Sigmunda Wolfa (1827, později Leopold Fischer) a Abrahama Wolfa (1836). Hranická židovská elita byla jazykově německá a silné vazby cítila zejm. k rakouské Vídni. To se podílelo na napjatém vztahu místních Čechů a Židů, zejména v době tzv. boje o hranickou radnici v letech 1885–1903.

 

Vyvraždění

V období Protektorátu Čechy a Morava byli hraničtí Židé postiženi nacistickými protižidovskými zákony. V prosinci 1939 byla Židovská ulice přejmenována na Janáčkovu, z průčelí synagogy byl odstraněn text Desatera, na podzim 1940 byl zakázán výkon bohoslužeb v synagoze, od září 1941 byly zakázány veškeré židovské bohoslužby a všichni Židé starší šesti let museli na veřejnosti nosit žlutou šesticípou hvězdu s nápisem JUDE. V průběhu roku 1942 byli hraničtí Židé deportováni do vyhlazovacích táborů, kde zahynulo 216 osob židovského původu, z nichž 197 se hlásilo k židovskému vyznání. Transport do vyhlazovacích táborů přežilo 9 osob, zbylých 17 bylo deportace ušetřeno, nejčastěji proto, že žili ve smíšeném manželství s nežidovskými partnery. Přes nízký počet osob židovského vyznání byla židovská náboženská obec po 2. světové válce obnovena, ale brzy změněna jen na synagogální sbor, který fungoval do roku 1975.

 

Synagoga

V 18. století byly všechny domy Židovské ulice již zděné a jednopatrové (dva z nich byly dvoupatrové), kryté šindelem, v přízemí měly nízké domovní podloubí, jež je dnes zachováno již jen u domu čp. 728, za nímž stávala od třicátých letech 17. století malá zděná synagoga. Židovské schody vznikly roku 1817 přerušením městských hradeb. Synagoga byla v roce 1863 nahrazena novostavbou v maursko-byzantském stylu podle projektu architekta Franze Machera. Bohoslužbám sloužila do roku 1940, plány na její zboření nebyly realizovány a synagoga byla roku 1943 rekonstruována pro potřeby městského muzea. Po válce převzala budovu Církev československá husitská, zatímco židovské náboženské obřady probíhaly v jiných prostorách, poslední modlitebnabývala v letech 1955–1969 na Masarykově náměstí v domě čp. 8/9. V letech 1994–1995 byla synagoga rekonstruována, je zde umístěna výstavní síň Městského muzea a galerie.

 

Text: www.tichy-typ.cz, foto: Milan Mráz, Karol Roder


Přílohy ke stažení