Cesta: Město, historie a památky / Stavební památky / Vojenské ústavy


VOJENSKÉ ÚSTAVY

 

Vojenské ústavy

V roce 1851 byl z rozhodnutí císaře Františka Josefa I. v Hranicích zřízen Vyšší výchovný ústav vojenský a o dva roky později také Jezdecká škola eskadronní. Hned roku 1856 byly však ústavy zrušeny a do volných budov se nastěhovala z Olomouce Dělostřelecká akademie. V letech 1870–1875 zde sídlila Vojenská škola technická, kterou pak na čtyři desetiletí (1875–1918) vystřídala Vyšší vojenská reálka a Jezdecká škola kadetní. Na tradici vojenského školství navázala v Československé republice Vojenská akademie (1921–1939, 1945–1950), poté již jen dělostřelecké učiliště (1950–1960). Ve druhé polovině 20. století zde sídlila v různých formách výcviková střediska pro dělostřelectvo. Od roku 2004 je v budovách bývalé akademie umístěn 71. mechanizovaný prapor a velitelství 7. mechanizované brigády. Kasárna jsou dnes pojmenována po hrdinovi protifašistického odboje Otakaru Zahálkovi.

 

Město ve městě

Areál o rozloze takřka 21 hektarů vznikal postupně. Nejprve byla na území Hranic podle projektu Wilhelma von Doderer a Karla Schmidta vystavěna budova výchovného ústavu, poté budova jezdecké školy na katastru Drahotuš. V letech 1858–1860 byl mezi ně umístěn dům pro důstojníky, čímž vznikla souvislá řada budov s průčelím dlouhým 538 metrů. Fasády byly vybaveny množstvím historizujících prvků, ačkoli současníkům se jevily „zvenčí jednoduché a více velikostí než půvabem imposantní“. Severním směrem se pak areál rozrůstal o cvičiště, jízdárnu, plynárnu, nemocnici, hřbitov, kapli a další budovy. Město Hranice vystavělo v blízkosti areálu na konci 19. století zeměbranecká kasárna, důstojnickou budovu (čp. 1956) a kasárna domobrany (zbořeny 2004), v roce 1936 přibyla budova velitelství 8. divize a důstojnických bytů.

 

Slavná historie

V průběhu takřka stoleté historie vojenského školství prošla Hranicemi celá řada významných osobností, zejm. na přelomu 19. a 20. století „se zde dostávalo vzdělání synům z nejlepších rodin v zemi, kteří z internátu odcházeli na vysoké školy, nebo nastupovali vojenskou či státní službu a ve všech těchto případech, stejně jako ve styku s kruhy dobré společnosti, bylo zvláštním doporučením, že vyrostli v internátě v H.“, jak napsal jeden z nejslavnějších chovanců, spisovatel Robert Musil. K dalším patří básník Rainer M. Rilke, režisér Erich von Stroheim, v éře Československé republiky vojáci Sergej Ingr, Otakar Jaroš, Alexander Korda, Heliodor Píka, Otakar Zahálka, v poválečném období např. olympionik Emil Zátopek, o němž se traduje, že běh trénoval na půlkilometrové chodbě akademie. V hranické vojenské rezervní nemocnici, která přechodně existovala v areálu kasáren, pracovala v roce 1915 Edith Steinová, svatořečená roku 1998.

 

Památky

Na Třídě Československé armády stojí před budovami kasáren trojice pomníků. Památník družby československých a sovětských dělostřelců (1955) vytvořený Vladimírem Navrátilem a odhalený k 10. výročí bitvy u Jasla. Dále objekt houfnice (1977), realizovaný ke 33. výročí téže bitvy. A nejzápadněji sousoší Vítání Rudé armády (1984) z dílny Rudolfa Doležala, které bylo až do roku 1994 umístěno na Školním náměstí. Pozorný návštěvník si v okolí kasáren může všimnout také zajímavých historických patníků. V zahradě drahotušského domu čp. 430 naproti domu pro důstojníky se nachází hodnotný barokní kříž z roku 1745. Uvnitř areálu stojí novogotická kaple sv. Barbory, patronky dělostřelců, z let 1862–1863. V budově jezdecké školy je umístěna Pamětní síň odbojů. Otevřena je každou první středu v měsíci od 14 do 17 h a ve státní svátky od 9 do 15 h.

 

text: www.tichy-typ.cz, foto: Milan Mráz, Karol Roder


Přílohy ke stažení