Cesta: Město, historie a památky / Stavební památky / Zámek


ZÁMEK

 

Budova zámku

Hranická tvrz se poprvé připomíná v roce 1398, dnešní zámek, přisazený k severozápadnímu obvodu městských hradeb, vznikal postupně od 15. do počátku 17. století. Jedná se o čtyřkřídlou dvoupatrovou budovu (spojovací severní křídlo je jednopatrové) s unikátním pozdně renesančním arkádovým nádvořím. Zámecký portál se znaky pochází z let 1612–1614. V jihozápadním nároží je umístěna válcová věž s osmibokou nástavbou, na korouhvičce má letopočet 1604. Podobná věž stávala na severovýchodním nároží východního křídla zámku v dnešní Jiráskově ulici, byla odstraněna při rozšiřování komunikace v 1. polovině 19. století. Reprezentační místnosti v jižním zámeckém křídle mají bohatou štukovou pozdně renesanční výzdobu s částečně dochovanou polychromií. Pod vrstvami vápenných nátěrů byly štuky znovu objeveny a renovovány v letech 1942–1944. V 1. patře stojí za pozornost portál se znakem Františka kardinála z Dietrichsteina z let 1622–1636, klasicistní majoliková kamna a dvojice novodobých mramorových krbů.

 

Rekonstrukce

Zámek, využívaný jako kanceláře a byty už od 17. století, byl majetkem dědiců rodu Dietrichsteinů až do roku 1945. Jako německý majetek byl konfiskován a předán městu. Poté byl sídlem okresního úřadu a spotřebního družstva Jednota. Po roce 1992 byla budova s padesáti pokoji neúspěšně nabízena k prodeji, až nakonec bylo rozhodnuto proměnit jej v nové sídlo městského úřadu. Rekonstrukce probíhala v letech 1996–1998. Zazděné arkády byly znovu otevřeny, nádvoří bylo zastřešeno a celý objekt získal po mnoha desetiletích reprezentativní podobu. Slavnostní otevření zámku se konalo 24. října 1998. Přízemí zámku je volně přístupné, kromě úřadovny městské policie se zde nacházejí kanceláře, obchody,kavárna, prodejna regionálních produktů, půjčovna kol a koloběžek a informační centrum.

 

Hospodářské budovy a Zámecký klub

Travnatá plocha za severním křídlem zámku původně sloužila jako vstup do města, přerušena byla hradebním příkopem. V 16. století byla komunikace přesunula do prostoru dnešní Jiráskovy ulice a celá plocha byla zastavěna rozsáhlými hospodářskými budovami zámku, v 18. století zde byla umístěna sýpka, pálenice a pivovar. Dne 16. listopadu 1958 v budově vznikl požár, který ji významně poškodil. Stavba byla nakonec odstřelena, zachována zůstala jen navazující budova dnešního Zámeckého hotelu z 19. století. Na volném prostranství byla v 60. letech plánována výstavba kulturního domu, k níž však nedošlo. Ve sklepních prostorách byl v roce 2007 otevřen Zámecký klub pro pořádání kulturních akcí.

 

Zajímavosti

V prvním patře věže je ve výklenku zachován pozdně gotický prevet (záchod) ústící žlabem ve zdivu věže přímo do hradebního příkopu. Přitom místnost je v inventářích uváděna jako zámecká kaple Matky Boží. • Naproti zámku u vstupu do Horního podloubí v Zámecké ulici se nachází část kamene, u něhož byli přivazováni odsouzení zločinci vedení z náměstí na městské popraviště v lokalitě Pod Lipami. • Kamenný most z 16. století při vstupu do zámku byl odkryt teprve při rekonstrukci objektu v roce 2000, do té doby byly jeho oblouky zazděny. • Na balustrádách v prvním a druhém poschodí zámeckého nádvoří se nacházejí vyryté podpisy vandalů z 19. století. • V zásypu starého sklepa v jihozápadním rohu zámku bylo nalezeno množství fragmentů kachlů z hradních kamen z počátku 16. století. • Renesanční portál zámku je novodobou kopií původního sochařského díla, nástavec se znaky Václava Mola z Modřelic a jeho manželky byl již ve 40. letech 20. století natolik poškozený zatékající vodou, že znak manželky nebylo možné zrekonstruovat. • Desky se znaky na stěně bývalé kočárovny (zde) byly původně umístěny na městských branách – větší desky z Horní brány reprezentují manžele Jana Kropáče z Nevědomí a Veroniku z Leskovce, menší desky z Motošínské brány nesou znak manželů Jana z Kunovic a Anny Kropáčové z Nevědomí. • Při stavebně historickém průzkumu zámku byl v roce 1995 pod zámeckou věží objeven prostor sloužící dříve patrně jako hladomorna.

 

Skok z věže

Za bojů třicetileté války vydali hraničtí měšťané v říjnu 1626 město dánskému vojsku, které vítali jako osvoboditele. Město se pak angažovalo na proticísařské straně, avšak už 11. července 1627 bylo císařským vojskem dobyto. Podle staré tradice k tomu došlo zradou a velitel obrany města, bělotínský fojt Brustman (též Malík), při pohledu na beznadějnost situace zvolil raději dobrovolnou smrt skokem ze zámecké věže do hradního příkopu. Město pak bylo potrestáno odejmutím všech privilegií, popraveno bylo dvanáct účastníků této „ohavné rebelie“, další byli uvězněni a pokutováni.

Text: www.tichy-typ.cz, foto: Jiří Andrýsek, Roman Hynčica, Milan Mráz, Jiří Necid


Přílohy ke stažení