Cesta: Město, historie a památky / Stavební památky / Židovský hřbitov


ŽIDOVSKÝ HŘBITOV  (informace o vstupu na hřbitov níže)

 

Vznik hřbitova

První Židé do Hranic přišli na počátku 17. století. V roce 1637 byla potvrzena existence samostatné židovské obce, přičemž je zmíněna již existující pohřební zahrada za městem“. Lze předpokládat, že hřbitov vznikl v první polovině 30. let 17. století. Nesloužil jen pro potřeby hranické židovské komunity, byli zde pohřbíváni i souvěrci z Potštátska, Oderska, Novojičínska, Valašskomeziříčska a Vsetínska. Naproti hřbitovu byl v roce 1691 zřízen židovský lazaret pro nemocné, v němž museli přespávat také Židé, kteří městem jen projížděli. Poslední pohřeb na hřbitově se uskutečnil v roce 1965.

 

Židovské pohřební zvyky

Krátce před skonem bylo v úmrtním pokoji otevřeno horní okenní křídlo, aby duše mohla vystoupit do nebe. Po úmrtí bylo v místnosti zakryto zrcadlo a v domě smutku a každém ze tří židovských domů napravo a nalevo byla vylita z otevřených nádob pitná voda, aby si v ní anděl smrti umyl svůj meč. Ihned po ohledání byla mužská mrtvola umyta, učesána, oděna do čistého prádla, oblečena do bílého rubáše a zahalena do talitu. Jednalo se o tentýž oděv, ve kterém stál zemřelý kdysi jako ženich pod chupou a který nosil kromě talitu do synagogy na svátky roš ha-šana a jom kipur. Mrtvý byl uložen hlavou směrem k východu, na jeho oči, ústa a do uší byly vloženy malé střípky a do každé ruky dostal malou hrubě vyřezanou dvouzubou dřevěnou vi­dlici, aby se při vzkříšení snáze prokopal zemí do Jeruzaléma nebo do zahrady Eden.

 

Zničení hřbitova

Hřbitov byl postupem času obklopen obytnými domy a budovou gymnázia (1871), od konce 19. století se z různých důvodů opakovaly plány na jeho zrušení. Od roku 1963 byl hřbitov památkově chráněn, avšak po zániku hranické židovské komunity v 70. letech 20. století neudržované pohřebiště chátralo. Město Hranice v roce 1984 hřbitov koupilo a rozhodlo se jej přeměnit v park, umělecky nejhodnotnější náhrobky měly být zachovány a ostatní náhrobky měly být položeny a překryty půlmetrovou vrstvou hlíny. Na počátku listopadu 1989 však bez ohledu na tyto podmínky došlo k plošné demolici větší části hřbitova. Zásahem Okresního střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Olomouci byly práce zastaveny a v nových politických poměrech byl záměr zrušen. 

 

Obnova hřbitova

V roce 1990 bylo rozhodnuto provést rekonstrukci poškozeného hranického židovského hřbitova. Demolice však zasáhla víc než 70 % jeho plochy, množství pomníků bylo zcela zničeno nebo poškozeno, rekonstrukce se nemohla opřít ani o kvalitní dokumentaci hřbitova před demolicí. Poškozená plocha hřbitova byla tedy pietně upravena a pohřební stély na ní byly volně osazeny. V roce 1991 byl hřbitov znovu prohlášen za kulturní památku a v rekonstruované podobě byl otevřen 14. listopadu 1994.

 

Slavní pohřbení

Mezi pohřbenými na hranickém hřbitově nacházíme řadu zajímavých a významných osobností. S historií Hranic úzce souvisejí jména zakladatelských podnikatelských osobností Abrahama Wolfa (1803–1865) a Noeho Strosse (1822–1897), k důležitým židovským rabínům patří Hermann Reiniger (1819–1897). Ke světově proslulým osobnostem má vztah hrob Oskara Kafky (1884–1901), bratrance spisovatele Franze Kafky, Lotti Singerové (1820–1899), matky encyklopedisty Isidora Singera, či nedochovaný dětský hrob Julia Freuda (1856–1858), bratra zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda.

 

Náhrobky

Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 5445 (1684/1685 křesťanského letopočtu) a patří Jeklovi, synu Natana Fajtla, a jeho ženě Chaně. Většina náhrobků vznikla ve druhé polovině 19. století. Nápisy jsou provedeny většinou v hebrejštině, od 30. let 19. století se objevuje němčina, několik náhrobků z 20. století má český text. Symboly na náhrobcích se většinou vztahují k osobě zemřelého, k jeho jménu, původu, náboženské funkci či osobním vlastnostem. Nejčastěji se vyskytují žehnající ruce na náhrobcích těch, kteří odvozovali svůj původ od chrámových kněží (kohenů), konvice na stélách potomků chrámových pomocníků (levitů), na několika pomnících úctyhodných mužů vidíme tzv. korunu dobrého jména nebo koruny tóry. Žena jménem Levia (hebrejsky Lvice) Sonntagová (1846) má na pomníku figuru lvice, stéla Pesacha Taubera (německy Holuba) z poloviny 19. století obsahuje zobrazení holuba. Na několika pomnících z první poloviny 20. století se objevuje Davidova hvězda, která může symbolizovat příslušnost zemřelého k sionistickému hnutí.

V současnosti je Židovský hřbitov uzamčem. Klíč je možné si zapůjčit v Turistickém informačním centru, Pernštejnském nám. 1 (zámek), tel: 581 607 479 nebo v Galerii Synagoga, Janáčkova ul. 728, tel: 581 606 077 v jejich provozních dobách. Děkujeme za pochopení.

 

text: www.tichy-typ.cz, foto: Milan Mráz


Přílohy ke stažení