Cesta: Město, historie a památky / Významné osobnosti / Bartovský Vojtěch


Vojtěch Bartovský

(3. 4. 1876 Plzeň-Boleves – 20. 3. 1910 Hranice)
Odborný učitel, publicista a regionální historik

 

Pocházel z rolnické rodiny. V roce 1896 ukončil učitelský ústav v Plzni. 15. 5. 1900 se stal odborným učitelem pro měšťanské školy. Začátkem školního roku 1900/1901 byl povolán na českou měšťanskou školu v Hranicích, kde nejprve působil jako výpomocný učitel a 27. 2. 1903 byl jmenován definitivním učitelem. Ještě před tím, 20. 5. 1902, se oženil s dcerou ředitele obecné školy v Hustopečích Bedřiškou Rýparovou.

Nadřízenými byl Vojtěch Bartovský hodnocen jako velice inteligentní, kreativní, pilný a schopný pedagog. Vyučoval češtinu, zeměpis a dějepis, zpěv a tělesnou výchovu. Současně učil na pokračovací průmyslové škole v Hranicích matematiku a administrativu a v letech 1904–1906 češtinu na tehdejším německém gymnáziu.

Jeho rozsáhlé pedagogické i badatelské aktivity byly od počátku hranického působení komplikovány zhoršujícím se zdravotním stavem. Trpěl chronickým plicním neduhem. Už v dubnu 1906 musel přerušit pedagogickou práci a čerpal zdravotní dovolenou, následně byl nucen ukončit výuku na hranickém gymnáziu, v letech 1907–1910 během školního roku často marodoval, od začátku února 1910 byl na zdravotní dovolené, ale 20. 3. 1910 chorobě ve věku nedožitých 34 let podlehl.
Vojtěchu Bartovskému bylo dopřáno necelých deset let k pedagogické a publicistické činnosti v Hranicích. Přesto se jako badatel a autor trvale zapsal do paměti zájemců o regionální vlastivědu a historii. Jeho knižní publikace se i po sto letech dočkaly reedice. Byl připomínán i ve vzpomínkách svých žáků jako kantor, který v nich pěstoval hluboký zájem o přírodní zvláštnosti, historii i soudobý život v hranickém regionu. U gymnazistů si získal oblibu tím, že je usměrňoval ve sledování moderních proudů české literatury.

Své první vlastivědné práce uveřejnil Vojtěch Bartovský krátce po příchodu do Hranic ve výročních zprávách chlapecké a dívčí měšťanské školy v Hranicích. Knižně vydal roku 1906 rozsáhlou monografii „Hranice – Statisticko-topografický a kulturně historický obraz s úplným adresářem“, publikace je dosud přínosná množstvím informací o Hranicích počátkem 20. století. Německý výtah z monografie o Hranicích vydal Vojtěch Bartovský roku 1907 pod názvem „Mährisch -Weisskirchen – Ein topographisch-historisches Bild“. Roku 1908 vyšla ve dvou vydáních jeho brožura „Rozvoj národního školství vůbec a na Hranicku zvlášť“. Tyto publikace vydal vlastním nákladem a vytisklo je Družstvo knihtiskárny v Hranicích.

Rok před smrtí (1909) byla nákladem Muzejního spolku v Brně vydána jeho poslední vlastivědná kniha „Hranický okres“. Vyšla jako 20. svazek „Vlastivědy moravské“. Na publikaci, ve které je množství cenných zeměpisných, hospodářských i kulturních údajů o regionu i o jednotlivých obcích, spolupracoval Bartovský s mnoha přispěvateli, především z řad venkovských učitelů.

V badatelské vlastivědné práci Vojtěcha Bartovského pokračoval jeho syn, vlastivědný pracovník a kronikář Hranic Vladimír Bartovský (1904–1958), který ve věku dvaceti let vydal r. 1924 ve Vydavatelském sdružení Bartovský aktualizovanou verzi otcovy knihy z roku 1906 pod názvem: „Hranice a lázně Teplice na Moravě. Statisticko-topografický a kulturně-historický obraz“.

Všechny zmíněné monografie jsou on-line dostupné na stránce Hranická historická knihovna.

text: Václav Bednář