Cesta: Město, historie a památky / Významné osobnosti / Brdečka Jiří


Jiří Brdečka

(24. 12. 1917 Hranice – 2. 6. 1982 Praha)

Český novinář, spisovatel, scénárista, výtvarník, kreslíř, ilustrátor a filmový režisér hraných i animovaných filmů.


Syn učitele češtiny, dějepisu, zeměpisu a občanské výchovy na měšťanské škole v Hranicích, strážnického rodáka Otakara Brdečky (1881–1930). Otakar Brdečka byl významným regionálním kulturním pracovníkem a dlouholetým členem a tajemníkem Pěveckého sdružení moravských učitelů. Zasloužil se o postavení hranické sokolovny, založení Městské hudební školy Bedřicha Smetany a postavení pomníku Mistra Jana Husa v Sadech Čsl. legií. Maminka Bohumila byla do uzavření sňatku a přestěhování do Hranic (1911) učitelkou, později v domácnosti.

Jiří Brdečka v Hranicích žil do roku 1936, kdy odmaturoval na zdejším Státním reálném gymnáziu v třídě profesora Bohuslava Kokeše. Odešel na Filozofickou fakultu KU v Praze. Studoval filozofii, dějiny umění a estetiku a češtinu. Po uzavření vysokých škol nacisty byl úředníkem a spolupracoval s filmovými společnostmi. Od roku 1949 působil v Československém státním filmu jako scénárista, dramaturg a filmový režisér. Byl blízkým spolupracovníkem Jiřího Trnky a Jana Wericha ve studiu Bratři v triku. Proslavil se především filmovými scénáři v parodických filmech režiséra Oldřicha Nového Limonádový Joe aneb Koňská opera, Adéla ještě nevečeřela či Tajemství hradu v Karpatech. Jako scénárista se podílel i na řadě dalších, dosud populárních českých filmů: komedie Martina Friče: Císařův pekař a pekařův císař (1951), pohádka Bořivoje Zemana: Byl jednou jeden král (1954), vědecko-fantastický film Karla Zemana podle stejnojmenného románu Julese Vernea: Vynález zkázy (1958), fantasy komedie stejného režiséra: Baron Prášil (1961), satirická pohádka pro dospělé Vojtěcha Jasného: Až přijde kocour (1963). Nejslavnějším literárním dílem Jiřího Brdečky je parodie na westerny Limonádový Joe. Má řadu variant: povídkovou, divadelní, románovou, muzikálovou i filmovou. Dále napsal např. román podle stejnojmenného filmu Otakara Vávry Okouzlená (pod pseudonymem Jiří Tulešický), Kolty bez pozlátek, Faunovo značně pokročilé odpoledne a další povídkové práce.


Díky jazykové bravuře a eleganci a dokonalé znalosti parodované skutečnosti se Jiří Brdečka vypracoval na jednu z nejoriginálnějších tvůrčích osobností překonávající mantinely ideologického omezování komunistickou totalitou.

Otakar i Jiří Brdečka jsou pochovaní na Městském hřbitově v Hranicích v hrobě č.1 u pravé zdi hřbitova.

Dcera Jiřího Brdečky Tereza Brdečková (1957) je novinářkou, spisovatelkou, filmovou kritičkou a redaktorkou.


text: Václav Bednář