Cesta: Město, historie a památky / Významné osobnosti / Břenek Josef Alois


Josef Alois Břenek

(4. 3. 1820 Hranice – 27. 4. 1878 Tišnov-Předklášteří)
Sochař, řezbář a restaurátor

 

Josef Břenek se narodil v Hranicích jako syn soukeníka Karla Břenka a jeho manželky Otýlie rozené Wetterhammerové. Zálibu v sochařství projevoval Josef Břenek už od mládí. V roce 1837 nastoupil do učení k brněnskému sochaři Benediktu Edelemu (1797–1867) kde zůstal až do roku 1842.

Z Edeleho dílny odešel Břenek na kondice do Vídně. Byl pravděpodobně soukromým žákem některého z profesorů akademie. Ve Vídni pobýval něco přes rok Od října 1843 bydlel již v Brně a měl povoleno provozovat umění sochařské. V červnu 1844 se oženil s Terezou, dobře zajištěnou dcerou brněnského měšťana a obuvnického mistra Jakuba Willmayera. Požádal o udělení měšťanského práva, magistrát mu vyhověl a 11. 11. 1844 složil předepsanou městskou přísahu. Dne 23. října 1848 se jeho manželce narodil syn Antonín, který později nastoupil také sochařskou dráhu. V 50. a 60. letech 19. století se Břenek vypracoval na uznávaného brněnského sochaře, z jehož dílny vyšlo množství kvalitních děl (Karyatidy na portiku nynější Hudební fakulty JAMU, sochy sv. Petra a sv. Vintíře v chrámu sv. Petra a Pavla v Rajhradě, kostelní oltáře v Hlinsku a v Brně–Komárově, tympanon nad hrobkou hrabat Mitrovských v Dubrovníku, sochařské práce v Lomnici u Tišnova – štukové sochy na sousoší Boží hrob ve farním kostele Navštívení Panny Marie, restaurování morového sloupu, tradiční socha sv. Jana Nepomuckého a dvoumetrová kamenná socha patrona pivovarnictví Gambrina v nice fasády bývalého panského pivovaru – a zejména mariánská statue v Tišnově, tedy pískovcový mariánský sloup se sochou Neposkvrněně počaté Panny Marie (Immaculaty), sv. Cyrila a Metoděje, sv. Václava, sv. Floriána a ochránkyně proti moru sv. Rosálie, sloup je symbolem města Tišnov, byl odhalen r. 1863 k tisícímu výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Moravu.

V posledních letech svého života žil Břenek v proboštství v Předklášteří u Tišnova, kde se od roku 1872 podílel na renovaci poškozených renesančních figur v kostele kláštera Porta coeli. Zemřel 27. dubna 1878 a je pochován na hřbitově v Předklášteří. Má náhrobek při průčelí kostela Nejsvětější Trojice spolu se synem Josefem Břenkem, který padl 5. září 1878 jako četař brněnského c.k. 8. pěšího pluku v bitvě proti muslimům při obsazování Bosny a Hercegoviny u městečka Doboje.

Památku sochaře Břenka, hranického rodáka, připomíná jeho socha sv. Anny z roku 1872 vpravo vedle vchodu do farního kostela Stětí sv. Jana Křtitele na Masarykově náměstí v Hranicích.

text: Václav Bednář