Cesta: Město, historie a památky / Významné osobnosti / Brumowski Godwin


Godwin von Brumowski

(26. 7. 1889 Wadovice – 3. 6. 1936 Schiphop u Amsterodamu)

Nejúspěšnější rakousko-uherský pilot 1. světové války

 

Jeho otcem byl rakousko-uherský generálmajor s českými kořeny Albín von Brumowský (1852–1927), narozený v Doubravě u Karviné. Godwinovým dědečkem byl nadučitel ve Starých Hamrech Karel Brumowský. Ve Starých Hamrech, oblíbeném beskydském turistickém středisku s pomníkem Maryčky Magdónové, měl Godwin Brumowsky i domovskou příslušnost. Česky se však nikdy nenaučil, mluvil německy a polsky. V Hranicích v letech 1904–19O7 navštěvoval Vyšší vojenskou reálku. Z Hranic odešel do Technické vojenské akademie v rakouském Mödlingu, kde byl 18. 8. 1910 jmenován poručíkem dělostřelectva. Dělostřelcem byl až do 15. 7. 1915. Přímo na ruské frontě 1. světové války v hodnosti nadporučíka dělostřelectva požádal o přeřazení k letectvu. Bylo mu vyhověno.
Absolvoval kurz leteckých pozorovatelů a byl přeložen k Fliku 1 (1. letecké setnině) v bukovinském, nyní ukrajinském městě Černovice. Vyznamenal se 12. 4. 1916, kdy společně s velitelem setniny, českým kapitánem –polním pilotem Otto Jindrou na průzkumném letounu Albatros B.I. zmařili náletem přehlídku ruských vojsk, která se konala v Chotimu u Kamence-Podolského za přítomnosti cara a gen. Brusilova, a ještě sestřelili dvě ze sedmi stíhaček Morane-Saulnier-Parasol, v ruských službách, které je pronásledovaly. Hned potom absolvoval na frontě pilotní výcvik a obdržel titul Feldpilot. Stal se nejúspěšnějším stíhacím esem rakousko-uherského letectva. Oficiálně je mu přičítáno 35 vzdušných vítězství, z nichž je 12 sdíleno s jinými piloty a 8 dalších sestřelů není potvrzeno, neboť letouny padly na území válečného protivníka. Na ruské frontě sloužil Brumowski jako pilot do listopadu 1916, kdy byl převelen do Itálie. Právě zde zaznamenal většinu svých vzdušných vítězství. V únoru 1917 byl jmenován velitelem první rakousko–uherské stíhací letky na italské frontě Flik 41 J, vyzbrojené letouny Hansa–Brandenburg D.I. a později letouny Albatros D.III. S rozpadem habsburské monarchie a propuštěním z armády se Godwin Brumowsky neuměl vyrovnat. Po krátkém pobytu ve Vídni převzal vedení statku, který zdědila jeho manželka v Sedmihradsku. Byl však handicapován neznalostí maďarštiny i neschopností vést pravidelný, pro něho nudný život farmáře. Oddával se vzrušujícím jízdám v závodních automobilech, zběsilým jízdám na koních, závodně plaval i bruslil. Po deseti letech opustil manželku i dceru, vrátil se do Vídně, kde se znovu oženil a založil leteckou školu. Zemřel při letecké havárii v letounu, který nepilotoval.

text: Václav Bednář