Cesta: Město, historie a památky / Významné osobnosti / Čajka František


František Čajka

(20. 8. 1890 Černotín u Hranic – 11. 4. 1945)


Starosta Hranic v letech 1932–1934 a 1937–1939, umučen nacisty.

Vystudoval učitelský ústav v Příboře, od roku 1914 učil na měšťanské škole chlapecké v Hranicích. Později se stal jejím ředitelem. Po vzniku ČSR se aktivně zapojil do komunálního politického i společenského života. Od roku 1928 byl členem obecního zastupitelstva za levicovou stranu práce, po jejím rozpadu přestoupil do sociální demokracie. Roku 1932 byl za sociální demokracii zvolen starostou města. V roce 1934 však bylo obecní zastupitelstvo jako neschopné usnášení rozpuštěno a dva roky řídil obecní úřad vládní komisař. V roce 1937 byl opět zvolen starostou a město řídil až do nacistické okupace. 15. března 1939 očekával se členy městské rady v kanceláři starosty města příchod velitele německých okupačních jednotek. Přibližně v 8 hod. se do kanceláře dostavil německý divizní generál, kterého Čajka přivítal německy projevem, v němž zdůraznil, že v Hranicích byl vždy klid a vůči německých spoluobčanům nebylo postupováno jinak než vůči občanům „československé“ národnosti. Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava rezignoval na funkci starosty. V městské radě však zůstal. 6. dubna 1939 byl starostou zvolen dosavadní 1. náměstek, obchodník Emil Konečný (1904–1973). Městské zastupitelstvo bylo z příkazu nacistů rozpuštěno v únoru 1941 Zemským úřadem v Brně.

František Čajka pokračoval v pedagogické práci a zapojil se do ilegálního protinacistického odboje, Podle osvědčení vystaveného dne 10. 1. 1947 Ústředním výborem protinacistické ilegální organizace „Hnutí za svobodu“ byl členem této organizace a jejím okresním důvěrníkem pro město a okres Hranice. Byl zatčen 30. 1. 1945 a vězněn nejprve v Kounicových kolejích v Brně, odtud byl odvezen transportem 6. 4. 1945 pravděpodobně do koncentračního tábora Mauthausen. Zemřel za nejasných okolností 11. 4. 1945. Je uveden na náhrobku rodinné hrobky č. 31 u levé zdi městského hřbitova v Hranicích. Jeho památka byla připomenuta na tryzně za oběti protinacistického odboje v Hranicích dne 17. 3. 1946. Je zapsán také na pamětní desce nazvané „Učitelé Země moravskoslezské“ na Moravském náměstí v Brně, kde jsou uctěni učitelé, kteří položili život v protinacistickém odboji.

text: Václav Bednář