Cesta: Město, historie a památky / Významné osobnosti / Chorin Aaron


Aaron Chorin

(3. 8. 1766 Hranice – 24. 8. 1844 Arad)

 

Maďarský rabín, průkopník reforem v judaismu v osvíceneckém období.

Ve 14 letech odešel studovat ješivu v maďarském (nyní rakouském) Mattersdorfu u proslulého rabína Jeremiase. V 16 letech přešel na Vyšší talmudskou školu Ezekiela Landaua v Praze. V Praze studoval také filozofii, kabalu a němčinu. V 17 letech se oženil a začal se věnovat obchodu. Nebyl však úspěšný. Na podzim roku 1789, ve 23 letech, přijal nabídku, aby se stal rabínem v sedmihradském (nyní rumunském) Aradu. Úřad vykonával 55 let, až do své smrti.

V roce 1798 zahájil polemiku vůči ortodoxnímu výkladu Tóry. Napsal brožuru, ve které tvrdil, že jeseter je v souladu s Tórou a tím „kóšer“ jídlo (kóšer ryba musí mít ploutve a šupiny). Chorinovo tvrzení vyvolalo odpor u judaistických tradicionistů a nepřátelství většiny jeho uherských kolegů. Chorin však neustoupil a o pět let později, v roce 1803, vydal v Praze třídílný spis, ve kterém vyzval ke kritickému posouzení základních axiomů judaismu a jejich přizpůsobení požadavkům doby. Chtěl odlišit náboženské pravdy a zákony vyhlášené prostřednictvím Mojžíše Bohem, od zvyklostí přidaných do judaismu v původní izraelské vlasti, jež nelze dodržovat ve zcela rozdílných podmínkách diaspory.

Ortodoxní strana požadovala, aby byl předvolán před rabínský soud a přísně potrestán. Soud se sešel 1. 9. 1805 a rozhodl, že Chorin musí knihu spálit, sporné výroky odvolat a nařídil snížení jeho platu. Chorin se rozhodnutí hodlal podřídit. Správní rada jeho sboru v Aradu však dekret rozhořčeně odmítla a podnítila Chorina, aby se odvolal k císařské vládě. 24. 6. 1806 byl rozsudek anulován. Povzbuzen tímto úspěchem, zahájil Chorin jednání s vládními úřady, aby bez zasahování do náboženských problémů konzultovaly s židovskými představiteli, která z tradičních zvyků a zvyklostí znemožňujících aktivní účast židovského etnika v hospodářském a politickém životě mohou být změněna či zrušena. Přimlouval se za vstřícný postoj k praktickému vzdělání židovského etnika, podporu zemědělství a řemeslných oborů. Některé ze svých myšlenek realizoval v židovském sboru v Aradu. Změnil znění některých modliteb, podpořil domácí modlitby v mateřském jazyku bez pokrývky hlavy, zavedl užívání varhan při bohoslužbách. Během sabatu povolil jízdu na koni a psaní.

Chorinovy reformní myšlenky vyvolávaly kladný ohlas v Rakousku i Německu. Byl podán návrh, aby se Chorin stal rabínem v Nové vídeňské synagoze. Rakouská vláda zamítla jeho jmenování z obavy před narůstáním nevraživosti mezi ortodoxními a reformními Židy v monarchii.

text: Václav Bednář