Cesta: Město, historie a památky / Významné osobnosti / Chotek Karel


Karel hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína

(23. 7. 1783 Vídeň – 28. 12. 1868 Vídeň)
Přerovský krajský hejtman a nejvyšší pražský purkrabí

Karel Chotek se narodil jako syn nejvyššího pražského pukrabí Jana Rudolfa hraběte Chotka (1749–1824), rytíře řádu Zlatého rouna, a Marie Sidonie hraběnky Clary-Aldringen (1748–1824), absolvoval právnická studia na univerzitách v Praze a ve Vídni a vstoupil do státních služeb. Již ve 22 letech, roku 1805, mu bylo svěřeno odpovědné místo krajského hejtmana přerovského kraje se sídlem v Hranicích. Ve funkci působil s přestávkami deset let, obyvateli města i podřízenými byl velice oblíben.

Mnohá z jeho modernizačních opatření zaslouží připomenutí i dnes. Byl průkopníkem kanalizace města a inicioval jeho veřejné noční osvětlení. Poprvé se lampy, naplněné řepkovým olejem, rozzářily v podloubí domů kolem hranického zámku, náměstí a fary dne 1. března 1814. Osvětlené centrum Hranic krátce potom, 24. 9. 1814, přivítalo ruského cara Alexandra I., když projížděl městem na Vídeňský kongres.

Pozornosti zvídavého hejtmana neunikly ani lázně Teplice nad Bečvou a proslulá hranická propast. Věnoval se úpravě lázeňského parku, nechal upravit pohodlný chodník od břehů Bečvy k jižní straně propasti a zřídit schodiště o 260 stupních, po nichž bylo možno sestoupit až k jezírku propasti (1815). Z Hranic byl odvolán na závěr napoleonských válek.

Zúčastnil se italského tažení a pokračoval v kariéře úspěšného, habsburskému trůnu oddaného úředníka. Dosud je příznivě hodnocen na všech místech, kde působil. 1816–1818 byl gubernátorem v Terstu. Zasloužil se o rozvoj přístavu i Istrie. 1819–1824 gubernátorem v Tyrolsku. Přetrvalo ho zvláště zemské muzeum, jež založil 1823 a pojmenoval Ferdinandeum po tehdejším císaři. Projevoval i nefalšované sociální cítění. V Tyrolsku zřídil ústav pro chudé a spořitelnu, zavedl pojištění proti ohni a povznesl tyrolské školství. Nejvíce se zapsal do historie v letech 1826–1843 ve funkci nejvyššího pražského purkrabí a předsedy místodržitelské rady Českého království.

Od dob Karla IV. se nikdo tak cílevědomě nevěnoval rozvoji současné metropole České republiky jako Karel Chotek. Krátce po příchodu do Prahy se ujal agendy výstavby druhého pražského mostu, řetězového mostu císaře Františka I. Byl vystavěn v letech 1839–1841 na místě současného mostu Legií. Chotek se postaral o propojení Prahy s Vídní a okolím moderními kamennými silnicemi, chráněnými před sněhovými závějemi hlubokými příkopy i alejemi ovocných stromů. Nechal citlivě zrenovovat Staroměstskou radnici, podněcoval osvětlení plynovými lampami i kanalizaci Prahy. Budoval v Praze široké bulváry (Na Příkopech) a kamenná nábřeží.

Mimořádně se zasloužil o zřizování pražských parků, z nichž jeden právem nese jeho jméno. Rozsáhlou investiční činností pomáhal řešit i sociální problémy, chudobu a nezaměstnanost. S jeho působením je spojena také výstavba koňské dráhy z Českých Budějovic do Lince, vznik ovocnářských škol, budování sociálních ústavů, oprava Karlštejna atd. Při vytříbeném smyslu Karla Chotka pro docenění užitečnosti vynálezů není náhodou, že první zachovanou českou portrétní fotografii je snímek rodiny Karla Chotka, vyhotovený roku 1839 v Mnichově technikou daguerrotypie. Je zásluhy byl oceněny mj. velkokřížem Leopoldova řádu a řádem Zlatého rouna.

text: Václav Bednář