Cesta: Město, historie a památky / Významné osobnosti / David Jakob Julius


Jakob Julius David

(6. 2. 1859 Hranice – 20. 11. 1906 Vídeň)

Rakouský novinář a spisovatel židovského původu.


Narodil se pravděpodobně v domě č. 88 na hranickém náměstí. Otec Jonas David pracoval jako výběrčí městského mýta a trafikant. Brzy po narození Jakoba se rodina přestěhovala do Fulneku, ale Jonas David zemřel r. 1866 na choleru a matka přenechala výchovu syna příbuzným ve Starém Jičíně a okolí.


Jakob postupně navštěvoval gymnázia v Těšíně, Kroměříži a Opavě. Střídání míst středoškolských studií a špatný zdravotní stav způsobovali Jakobovi obtíže při zvládání výuky. Roku 1873 těžce onemocněl na tyfus. Od té doby byl silně nedoslýchavý, krátkozraký a trpěl prudkými bolestmi hlavy. V třídním katalogu 7. ročníku gymnázia v Kroměříži je uvedeno, že v 2. pololetí roku 1876/1877 byl v prospěchu hodnocen 40. pořadím, ze 40 absolventů jeho třídy. O rok později přesto odmaturoval a začal studovat německou literaturu a historii na filozofické fakultě vídeňské univerzity. Dokončit studia doktorátem z filozofie se mu podařilo teprve roku 1889. Během více než desetiletého vysokoškolského studia zakusil mnoho bídy a často i hladu.

Po skončení studií pracoval nejprve jako vychovatel, později jako redaktor a novinář několika vídeňských novin i časopisů a spisovatel. Zdravotní stav se pokoušel zlepšit cestami do Itálie, Německa a jižního Tyrolska, ale jeho očekávání se nenaplnila. Aby se mohl oženit s katoličkou Kristinou Julianou Ostruszkou, nechal se roku 1891 pokřtít a konvertoval od judaismu k římsko-katolické víře. Vstoupil i do zednářské lóže. Finanční nesnáze rodiny dokázal překonat teprve roku 1903, kdy se stal redaktorem deníku Wiener Zeitung. O tři roky později, ve věku 47 let, podlehl karcinomu plic. Je pochován v čestném hrobě na Ústředním hřbitově ve Vídni.

Jakob Julius David byl autorem básní, románů, povídek i dramat. Odborná kritika se rozchází v zařazení jeho tvorby od rakouského realismu přes naturalismus až k literární dekadenci. To potvrzuje osobitost jeho stylu. Ačkoliv patřil k méně známým rakouským spisovatelům, jeho příběhy jsou v posledních letech často vydávány. Podstatná část jeho tvorby se vztahuje ke střední Moravě, kterou považoval za svou domovinu. Je prostoupena hořkou sociální kritikou a laskavou úctou k pracovitým rodákům. Je přiřazován k moravskému literárnímu triumvirátu německy píšících spisovatelů společně s Marii von Ebner-Eschenbach a Ferdinandem Saarem. V jejich tvorbě se zrcadlí neuralgické období židovské asimilace v habsburské monarchii v letech 1882–1900. Díky liberální politice vídeňské vlády se otevřely možnosti plného uplatnění židovské inteligence, podnikatelů a finančníků, ale současně prudce rostl nenávistný antisemitismus.

Složitost asimilace židovského intelektuála té doby zobrazil David v románu Am wege sternem (1894). Román byl vydán česky pod názvem Smrt na cestě. Jistě nebylo náhodné, že vyšel nákladem Tiskového odboru Českoslovanské sociálně-demokratické strany dělnické v roce 1911. Protagonista románu, student medicíny Simon Siebenschein (přijmení známé hranické podnikatelské rodiny) zahoří platonickou láskou k mladé dívce, ale vědom si své odlišnosti, neodváží se jí vyznat ze svých citů a zemře.
Často byl vydáván soubor moravských příběhů Die Hanna (1904), nazvaný podle tragické hrdinky jedné z povídek. Česky tato povídka, považovaná za nejlepší v jeho díle, vyšla pod názvem Hanačka poprvé již v roce 1913.

V letech 1907–1909 a znovu roku 1990 byly německy vydány sedmidílné sebrané spisy J. J. Davida.

text: Václav Bednář