Cesta: Město, historie a památky / Významné osobnosti / Homola Bedřich


Divizní generál Bedřich Homola

(2. 6. 1887 Běleč – 5. 1. 1943 Berlín)

Ruský legionář, československý divizní generál, velitel Obrany národa popravený nacisty

 

 

V letech 1903–1907 navštěvoval českou vyšší průmyslovou školu stavební v Praze. Po maturitní zkoušce pracoval jako stavební asistent v Praze. V letech 1908–1909 absolvoval vojenskou prezenční službu, při které u pražského c.k. pěšího pluku 75 úspěšně ukončil školu důstojníků pěchoty v záloze. 1909–1911 byl zaměstnán u stavebních firem, 1911–1914 byl technickým úředníkem pražského magistrátu. Mobilizován byl již 27. 7. 1914.

Jako velitel čety odešel na frontu do Haliče, kde byl 29. 9. 1914 raněn. Po vyléčení byl 1. 3. 1915 v hodnosti poručíka opětně poslán na ruskou frontu. 14. 9. 1915 byl po druhé zraněn a upadl do ruského zajetí. 15. 1. 1916 se přihlásil do československých legií. V legiích byl postupně velitelem náhradní roty, velitelem poddůstojnické školy, členem plukovního výboru, velitelem štábního vlaku a inspektorem divizních poddůstojnických kurzů. Zúčastnil se bitvy u Bachmače proti Němcům, kde velel tzv. severní skupině, a několika dalších bitev proti bolševikům. V bitvě u železniční stanice Marjanovka jako velitel vlaku úspěšně řídil obranu transportu při nečekaném přepadu.

Do vlasti se navrátil v roce 1920 a úspěšně vykonal zkoušky do 2. ročníku pražské Válečné školy. Školu, jako nejlepší absolvent, ukončil 19. 9. 1922. O den později byl v hodnosti podplukovníka generálního štábu ustanoven zástupcem velitele Československé vojenské akademie v Hranicích.

Do Hranic nastoupil ve složité době po několika tragických událostech. Se sobě vlastní zarputilostí se pokoušel sjednat nápravu. V akademii působil pouhý rok, ale mnohá zlepšení po něm zůstala. Urychlil dokončení elektrizace kasáren, docílil zlepšení kvality stravy v jídelnách i zlepšení ubytovacích podmínek, zvláště tepelného režimu v zimním období.

Naneštěstí často podléhal své prchlivosti. Napětí ve škole vyvrcholilo sebevraždou tří akademiků. Dosavadní francouzské velení bylo diskrétně vystřídáno zkušeným českým velitelem a také Homola byl přemístěn. Z neúspěchu se poučil a díky výjimečným odborným přednostem stoupal po kariérním žebříčku.

Do novodobých dějin českého národa vstoupil hned dvakrát. V březnu 1939, kdy z funkce velitele VII. sboru československé armády v Bánské Bystrici na pokyn čsl. vlády vyhlásil na středním Slovensku výjimečný stav. Podruhé po návratu do Prahy, kde se podílel na činnosti ilegální odbojové organizace Obrana národa, kterou pod pseudonymem Ataman řídil od jara 1940 až do zatčení 31. 12. 1941. Hrdinsky podstoupil brutální mučení při výsleších, odsouzení k trestu smrti i popravu v Berlíně-Plözensee.

Po porážce nacismu byl povýšen na armádního generála in memoriam. Je právem považován za jednoho z nejstatečnějších bojovníků proti nacismu mezi československými generály.

text: Václav Bednář