Cesta: Město, historie a památky / Významné osobnosti / Kleeberg Franciszek


Franciszek Kleeberg

(1. 2. 1888 Tarnopol – 5. 5. 1941 Weiser Hirsch u Drážďan)
Brigádní generál polské armády, legendární hrdina německo-polské války 1939

 

Rytířský rod Kleebergů byl podle rodinné tradice založen švédským žoldnéřem, který ve válkách o Livonsko v 17. století upadl do polského zajetí, popolštil se a dosáhl nobilitace. Francizsek byl synem Emiliana Kleeberga, důstojníka jezdectva rakousko-uherské armády. Francizsek Kleeberg studoval v letech 1902–1905 Vyšší vojenskou reálku v Hranicích. 1905–1908 pokračoval ve studiu na Vojensko-technické akademii v Mödlingu.

Stal se poručíkem c.k. dělostřelectva a nadále rozvíjel své všeobecné i vojenské vzdělání a vystupoval po kariérním žebříku. Na jaře 1915 vstoupil do polských legií, bojujících po boku centrálních mocností proti ruské carské armádě. V červnu 1918 ale požádal o změnu rakouského občanství na polské a z trestu byl přeložen k rakousko-uherské armádě. Do polské armády byl přijat v prosinci 1918 v hodnosti plukovníka generálního štábu. V polsko-sovětské válce 1920 zastával úspěšně funkci náčelníka štábu 1. armády a později náčelníka štábu operační skupiny armád. V meziválečném období studoval na francouzských vojenských vysokých školách pěchoty a dělostřelectva. Velel divizi a roku 1928 byl povýšen na brigádního generála.

V zářijové válce 1939 byl velitelem Samostatné operační skupiny „Polesí“ se sídlem v městě Wlodawa ve východním Polsku. Podle dohody o rozdělení Polska mezi Stalinem a Hitlerem mělo být toto území obsazeno sovětskou armádou. K válečným akcím proto došlo až po sovětské intervenci 17. září 1939. Hlavní boje se odehrály 29.–30. září a polské jednotky jednotky gen. Kleeberga odrazily nápor Rudé armády a zahájily protiofenzivu. Sovětské armádě přišla na pomoc nacistická vojska. Generál Kleeberg i s nimi svedl úspěšnou bitvu u města Kock od 2. do 5. října 1939. Kapituloval teprve 6. října 1939 v 10 hod. po vyčerpání munice a potravin. Byl uvězněn v zajateckém táboře Königstein u Drážďan. 5. května 1941 zemřel v důsledku selhání srdce ve vojenské nemocnici Weisser Hirsch. Polští historikové ho uctívají jako generála, který v zářijové válce 1939 neutrpěl v bojích porážku ani od sovětské ani nacistické armády.

text: Václav Bednář