Cesta: Město, historie a památky / Významné osobnosti / Klíma Bohuslav


Doc. RNDr. Bohuslav Klíma, DrSc.

(26. 3. 1926 Drahotuše – 6. 2. 2000 Brno)

Geolog a archeolog

 

Během nacistické okupace se přestěhoval do Brna. Gymnázium začal studovat v Moravské Třebové a ukončil maturitní zkouškou v Brně. V Brně se také seznámil s českým archeologem, geografem, paleontologem a speleologem Karlem Absolonem, který Klímu zaměstnal jako kresliče pro své archeologické atlasy. Zde se Klíma poprvé seznámil s výrobky lidí ze starší doby kamenné. Když byly v roce 1945 znovu otevřeny vysoké školy, nastoupil studium Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Vysokoškolská studia zakončil doktorátem z přírodních věd v roce 1948. Tehdy se zaměřoval ještě na čtvrtohorní geologii. Jako pracovník Moravského zemského muzea, kde se stal vedoucím diluviálního oddělení (oddělení starších čtvrtohor), se dostal na studijní cestu do Francie. Na oddělení pracoval do roku 1952, od roku 1948 ve funkci přednosty. V letech 1952–1995 působil v Archeologickém ústavu ČSAV v Brně. 1955–1971 byl vedoucím oddělení paleolitu a mezolitu a zástupcem ředitele a 1965–1986 vyučoval archeologii na filozofické i pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Roku 1969 se stal docentem kvartérní (čtvrtohorní) geologie se zřetelem k archeologii, 1985 získal titul DrSc.
Proslavil se výzkumnou činností na archeologických nalezištích téměř na celém území Moravy. Od roku 1948 vedl obnovený výzkum v Dolních Věstonicích, 1952–1972 výzkum u Pavlova. Artefakty nalezené při předválečných vykopávkách v Předmostí nebo v Dolních Věstonicích byly zkoumány různými badateli nejednotnou metodou a část z nich shořela v roce 1945 v Mikulově. V Pavlově Klíma užíval stejnou metodu pro celé sídliště a objevil velké množství kamenných artefaktů. Přínos pavlovského naleziště pro výzkum paleolitu byl natolik zásadní, že se Klíma společně s francouzským archeologem Dr. Henri Delportem stal autorem specifického označení moravského gravettienu – pavlovien. V roce 1953 výzkum na vrchu Landek v Ostravě–Petřkovicích završený nálezem tzv. Petřkovické venuše staré 23.000 let. Krátkodobé výzkumy prováděl v Moravském krasu a Předmostí u Přerova. Roku 1986 odkryl trojhrob na gravettienské stanici v Dolních Věstonicích. Po roce 1995 bádal na Hradišti u Znojma. Výzkumy prováděl i nedaleko slovenských Košic v Barci. Velkou zásluhou výzkumů Bohuslava Klímy je soustředění celosvětově největšího a nejstaršího souboru kosterních pozůstatků gravettských lovců (lovců mamutů) i unikátní sbírky uměleckých předmětů. Díky těmto nálezům jsou Dolní Věstonice citovány v učebnicích historie na celém světě i v Guinnessově knize rekordů. Jeho publikační činnost je velice rozsáhlá, obsahuje více než 400 titulů. Za dosažené pracovní výsledky a odborný vědecký přínos byl jmenován zasloužilým pracovníkem ČSAV, obdržel cenu ČSAV a různá veřejná ocenění.

text: Václav Bednář