Cesta: Město, historie a památky / Významné osobnosti / Körner Theodor


Theodor Körner

(24. 4. 1873 Újszöny – 4. 1. 1957 Vídeň)
Rakousko–uherský generál, starosta Vídně a prezident Rakouské spolkové republiky

 

Narodil se v Újszöny, předměstí Komárna na pravém břehu Dunaje, které od roku 1919 patří Maďarsku a jmenuje se Komárom. Otec Theodora byl c.k. hauptmannem (kapitánem) a v době narození syna sloužil v Komárně. Původem byl ze severočeského městečka Chrastava, kde Theodor se svými sourozenci vyrůstal a navštěvoval obecnou školu.

V letech 1888–1891 Theodor studoval Vyšší vojenskou reálku v Hranicích. Pro c.k. Vyšší vojenskou reálku to byly roky, kdy se stala známou v celé střední Evropě. Postupně v ní tehdy studovali tři příslušníci habsburského panovnického rodu. Škola byla pozorně sledována z nejvyšších míst monarchie i okolních států a návštěvy významných osobností v Hranicích neušly pozornosti soudobého tisku.

V letech 1891–1894 pokračoval Theodor ve studiu na Technické vojenské akademii ve Vídni. 18. 8. 1894 byl jmenován poručíkem ženijního vojska. Vzápětí se osvědčil při záplavách ve Vídni. Byl dekorován Vojenským záslužným křížem III. třídy a prošel strmou vojenskou kariérou. 1899 ukončil studia na Válečné škole (Kriegsschule), 1900 získal po otci predikát von Siegringen, který ale obvykle neužíval. Od roku 1904 působil na rakouském generálním štábu. Během 1. světové války působil nejprve na srbské, od roku 1915 na italské frontě. V hodnosti plukovníka byl nejprve náčelníkem štábu sboru a později armády v bitvách na řece Isolzo. Až do roku 1924 zůstal v hodnosti generála i v armádě Rakouské republiky.

V roce 1924 odešel z činné služby, vstoupil do rakouské sociální demokracie a byl za tuto stranu již v roce 1924 zvolen poslancem rakouského parlamentu. V dramatickém období pokusů o nastolení fašismu v Rakousku patřil k nejodvážnějším obhájcům demokracie. Od prosince 1933 do února 1934 zastával funkci předsedy rakouského parlamentu. Po zavedení diktatury kancléře Engelberta Dolfuse byl uvězněn. Po anšlusu Rakouska byl sledován a v roce 1944 zatčen gestapem.

Krátce po porážce nacismu se v dubnu 1945 stal starostou Vídně a zasloužil se o poválečnou obnovu rakouské metropole. Starostou města byl do roku 1951, kdy byl v prvém kole přímé volby zvolen prezidentem Rakouské spolkové republiky. Funkci zastával až do své smrti. Theodor Körner proslul hlubokými znalostmi vojenských věd a publikoval řadu vojensko-teoretických prací. Jeho podíl na obnovení demokracie v poválečné Rakouské spolkové republice byl symbolicky vyjádřen tím, že rakouská akademie věd po něm nazvala nejvýznamnější ocenění – Cena Theodora Körnera za rozvoj vědy a kultury. Po Theodoru Körnerovi je pojmenována jedna vídeňská ulice a na Rathausplatzu ve Vídni byl odhalen jeho pomník

text: Václav Bednář