Cesta: Výlety, volný čas / Trasy pěšky / Naučné stezky v Hranicích


NAUČNÉ STEZKY V HRANICÍCH

 

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Arboretum v Hranicích leží v bezprostřední blízkosti budovy lesnické školy, přímo naproti vlakovému nádraží Hranice na Moravě – město. Je účelovým zařízením především s funkcí vzdělávací, výchovnou a estetickou.

Založení arboreta spadá do let 1896 – 1900. Úzce souvisí se založením lesnické školy, která byla dostavěna v roce 1896. Námět a uspořádání dendrologické sbírky je převážně dílem zahradního architekta Františka Thomayera.

V letech 1922 a 1923 byly doplňovány starší výsadby, protože velký počet jedinců postupně uhynul vlivem drsnějších klimatických podmínek Hranic. Ve spodní části byla prvním ředitelem české lesnické školy F. Matějkou vysázená březová alej. V roce 1927 vyhotovil učitel rýsování a kaligrafie F. Jíra plán arboreta, který je jediným dokladem o arboretu ze starší doby a graficky zachycuje stav a rozmístění dřevin. V roce 1990 vyvrátila vichřice některé vzácné, přestárlé a nemocné druhy z původních výsadeb a kvůli pozdější nové přístavbě školy muselo být pokáceno několik dalších vzrostlých stromů, ovšem všechny tyto ztráty byly stálou péčí již odstraněny a nové výsadby zajištěny ve svém vývoji.

Park se rozkládá na mírně zvlněné plošině a svahu s převažující jihozápadní expozicí a v jižní části je terén uměle terasovitě upraven. Arboretum je svou polohou v Moravské bráně vystaveno zvýšeným účinkům proudění převládajících severovýchodních větrů, které nepříznivě působí na dřeviny i v době mírnější zimy, a proto je pěstování dřevin vyžadujících teplé polohy obtížné.

 

V roce 2009 byl realizován projekt Naučná botanicko-geologická skalka, který byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci rozvojového programu Podpora environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) ve školách v roce 2009. Cílem projektu bylo upravit svah podél vstupního chodníku do školy tak, aby mohl sloužit k výuce žáků SLŠ, ale zároveň aby byl poučný i pro žáky jiných škol a veřejnost, která navštěvuje arboretum školy. Jako dobrý nápad se ukázala skalka vytvořená z různých hornin a pro ně typických rostlin.

Svažité prostranství bylo rozděleno na čtyři zóny podle jednotlivých druhů hornin. Vhodné rostliny byly vysázené do štěrbin mezi kameny a také rovnoměrně po zbylé ploše podle jejich ekologických nároků. Celkem bylo vysázeno téměř 100 druhů rostlin v podobě zakrslých kultivarů stromů, keřů, bylin, travin a cibulovin.

S realizací projektu pomáhala zahradní architektka Ing. Miroslava Beňová. Lehčí zahradnické práce prováděli žáci v rámci učební praxe pod vedením pracovníků školy. Velké balvany byly umístěny pracovníkem ze školního polesí Valšovice pomocí mechanizační techniky.

 

Naučná stezka byla otevřena v dubnu 2005. Obrazové tabule jsou doplněny texty zejména o dřevinách ale také jsou zde informace vztahující se k ornitologii, včelařství, botanice a k environmentální výchově, jsou zde i informace o geologické minulosti Moravské brány. Návštěvníci arboreta se mohou seznamovat s jednotlivými dřevinami také pomocí jmenovek..

V roce 1926 byl v dolní části arboreta vyhlouben rybník, který v současné době plní funkci mokřadu a v části horní se nacházejí dvě betonová jezírka s vodními rostlinami.

 

Délka stezky: cca 800 m

Počet zastavení: 9

Zastavení:

  1. Uvítací tabule – uvítání
  2. Jak se dívat na stromy v létě a v zimě
  3. Ptáci a budky
  4. Včelařství
  5. Tvorba a stavba dřeva
  6. Dřeviny
  7. Jehličnaté unikáty amerického kontinentu
  8. Geologie
  9. Zvířátka v arboretu

 

Školní polesí a Lesní naučná stezka Valšovice

Školní polesí Valšovice bylo založeno v roce 1921 vyčleněním z majetku hraběnky Althánové z Lipníku nad Bečvou jako důsledek pozemkové reformy. Rozkládá se na výměře 1004,77 ha ve východní části malebné Hranické pahorkatiny, která lemuje okraj Moravské brány od města Hranic a je zakončena význačnou dominantou hradu Helfštýna.

Severní část polesí má výraznou konfiguraci terénu s prudkými kamenitými svahy, hlubokými zářezy a četnými potůčky. Jižní a jihovýchodní část polesí je naopak charakterizována málo členěnými, mírnými svahy.

V rámci obecné kategorizace lesů jsou zvláštními hospodářskými režimy ošetřeny přírodní rezervace Bukoveček a Dvorčák, jakož i porosty kategorie lesů ochranných. Rezervace představují přírodní lesní společenstva se zachovalou skladbou dřevin, zejména kvalitního buku místního ekotypu.

Školní polesí slouží i výuce myslivosti , a to jak svým mysliveckým zařízením, tak i jako objekt chovu zvěře. Již v 18. století se zde choval a lovil bažant, ale nejpříhodnější podmínky poskytují zdejší lesy srnčí zvěři. Před dávnými lety se zde lovila i jelení zvěř, která byla již v 17. století velmi vzácná. Historické záznamy uvádějí, že poslední vlk byl složen v roce 1707 a poslední rys skoro o třicet let dříve. Oproti tomu byla honitba v 60. letech minulého století obohacena zvěří daňčí. Každoročně se loví zvěř černá, která však přebíhá do sousedních polesí a honiteb.

Školní polesí Valšovice je účelovým objektem Střední lesnické školy v Hranicích, je její „zelenou učebnou“. Slouží žákům lesnické školy jako vzorový objekt  ochrany lesa a ochrany krajiny a také lesní výroby a hospodaření.

Hlavním posláním je praktická výuka a výcvik žáků ve všech úsecích lesnické činnosti. Umožňuje rozvíjení odborné a pedagogické práce učitelů školy i zájmové činnosti žáků, spolupracuje také s výzkumnými ústavy, s Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně, Českou zemědělskou univerzitou v Praze,  s Lesy České republiky s. p., s Vojenskými lesy a statky s. p. i podnikatelskými subjekty v lesnictví.

 

Lesní naučná stezka vychází od budovy Školního polesí na severozápadním okraji Valšovic poblíž Hranic. Stezka tvoří turisticky nenáročný okruh a její trasa je volena tak, aby byla přístupná a zvládnutelná všem generacím jak pěšky tak na kole, část stezky je přístupná i osobám na vozíčku či rodinám s kočárky. Je vedena lesními cestami a vytrasovanými chodníčky s minimálním převýšením a pomístně zvlněným terénem.

Celé polesí je tradičně intenzivně využíváno k rekreaci, a proto se zde například nacházejí altány k odpočinku nebo jako úkryty před nepohodou. První z nich stojí na vrcholu Maleník, druhý na rozcestí valšovické a helfštýnské cesty „U laviček“ a další u chatové oblasti Dříní a u Bečvy pod hájenkou Rybáře, kam vede rovněž cyklostezka z Hranic. Naučná stezka postupně představuje přírodní rezervace Bukoveček a Dvorčák nebo chráněný přírodní útvar Lipovou skalku, velmi působivé jsou i partie podél kaskády sedmi valšovických rybníčků.

Zdejší lesy mají význam i jako součást lázeňské léčby pacientů z Teplic nad Bečvou a plní současně úkoly rekreační i vzdělávací. Pro každoročně se zvyšující návštěvnost, zejména občanů města Hranic, plní školní polesí i poslání lesů příměstských.

 

Délka stezky: 4 km

Počet zastavení: 12

Zastavení:

  1. Popis místa, mapa, předmět výuky lesnictví
  2. Les – definice lesa, jeho formy, typy
  3. Stanovištní rostliny
  4. Stromy
  5. Houby
  6. Hmyz
  7. Soužití generací stromů, obnova a výchova lesa
  8. Význam myslivosti, výskyt zvěře
  9. Přírodní rezervace Bukoveček
  10. Lesní drobotina – bezobratlí, obojživelníci a  hlodavci
  11. Ptáci
  12. Voda a vodní živočichové
  13. Cíl  Ukončení okruhu

 

Lesní naučná stezka Národní přírodní rezervace Hůrka

Národní přírodní rezervace Hůrka byla zřízena už v roce 1952 na rozloze 37,45 ha k ochraně květeny, zvířeny a krasových jevů. Je největším zvláště chráněným územím v Hranickém krasu a leží na pravém břehu řeky Bečvy na posledních výběžcích Moravskoslezských Beskyd, které zabíhají do údolí Moravské brány.

 

Naučná stezka Hůrka u Hranic začíná na jihozápadním okraji stejnojmenné rezervace. Přístupová cesta sem strmě stoupá lesní pěšinou od železniční stanice Teplice nad Bečvou podle červené turistické značky. Náplň stezky je zaměřena na poznání částečně zatopené Hranické propasti, která je nejhlubší na území České republiky. Dosud plně nepoznané a obtížně dostupné hlubiny jezírka jsou neustále předmětem zájmu geologů i potápěčů. Pomocí automatické sondy se tu zatím podařilo proniknout do hloubky 220 metrů pod vodní hladinu, aniž by bylo dosaženo dna. Celková ověřená hloubka propasti dosud činí 289,5 metru. Další informace na trase naučné stezky se vztahují k rostlinným a živočišným společenstvům Hranického krasu a k jeho historickým památkám, například ke zřícenině hradu Svrčova. Nad protějším levým břehem řeky Bečvy pokračuje krasové území zpřístupněným systémem Zbrašovských aragonitových jeskyní.

 

Délka stezky: 2,1 km

Počet zastavení: 6

Zastavení:

  1. Národní přírodní rezervace Hůrka
  2. Propast
  3. Na rozhraní
  4. Hrad Svrčov – vyhlídka
  5. U Svatého Jana
  6. Západní okraj Národní přírodní rezervace Hůrka

 

Včelařská naučná stezka

Včelí naučná stezka poskytuje veřejnosti základní informace o včelařství a všech důležitých věcech s ním spojených. Informuje naprosto nenásilnou formou, v příjemném přírodním prostředí o včelařském oboru.

Návštěvníci naučné stezky se mohou seznámit s činností Českého svazu včelařů, se včelími produkty či s jevy, které se ve včelstvu odehrávají běžně v průběhu roku. Také mohou zjistit, jak žijí včely v úle a jak se chovají v přírodě, jak probíhal vývoj úlů a v neposlední řadě se doví jak včely komunikují a co je ohrožuje.

Výchozím bodem je včelařské muzeum (ulice Potoční 818). Dále vede podél oblíbené Cyklostezky Bečva směrem k místní části Rybáře a končí v ulici Pod Křivým 454.

 

Délka stezky: 2,5 km

Počet zastavení: 6

Zastavení:

  1. Český svaz včelařů
  2. Včelí produkty
  3. Včelařský rok
  4. Od brtí až po nástavky
  5. Včela a příroda
  6. Jak včely komunikují a co včely ohrožuje